Výjezd do Hradce Králové, aneb XVIII Sjezd UV KSČ

Ve čtvrtek nám předseda říkal, estli bychom nechtěli do divadla do Králového Hradca. Sem tam dlůho nebyla (v divadle, chodím pravidelně do Zlína na hokej, v Hradci su jak doma), proč ne, říkala sem si, nemosím furt doma čumět na gej porno. To nám ta sviňa ale neřekla, že sa jedná o Sjezd UV KSČ...

Stará dobrá Karosa odjíždí ve stanovený čas a předseda se s půllitry snaží uvolnit atmosféru. Sestava je tradiční, akorát Pan Bakalář má zpoždění, protože mosí dědovi vyměnit pleny a soudruh Ryky sa nezúčastní vůbec, protože mosí zostat doma, jelikož má skleptrosu, či co. Po cestě provoláváme hesla jako "Se Sovětským svazem na věčné časy", "Ať žije Lenin", "Má rudá zástavo" a podobně. S ubývajícími kilometry a hlavně půllitry se předseda dostává k písničkám jako "U Hradišta na trávníčku, stavíja mu šibeničku". Za toto byl vylůčen ze strany a pověšen.

Sme skoro v Olomůci a vidíme stadion. Pak zjistíme, že to je humanitární pomoc pro Kubu, hned sem mu vyliskala, naší Květě ještě nevrátil 6,50 Kčs a hlavně, že si půči Tatrovku tatranek.

Po příjezdu do Hradce Králové konečně spatříme ono krásné stavení, které už něco pamatuje, Všehoschopný stadion. Soudruh Jakeš nás posadí do třetí řady, aby nás dobře viděl a já mu podám brojlera.

Stadion je zcela zaplněn, Sjezd UV KSČ dostává gradaci. Milouš bouří: "No tak řekněme, paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už 3 roky po sobě bere 600 tisíc každý rok a další, ne 600 tisíc, milión... 2 milióny berou, Jandové a jiní... ty náhodou neprotestovali, ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali... "

Stadion burácí, až se odporoučela atletická dráha, na které měla utěkat Dana Zátopková, které měli dělat předvoj Hanzelka se Sigmundem na výjezdu na Madagaskar. Montovaná tribuna je dávno pryč, jelikož Romové dostali vycházky.

Máňa si chtěla kůpit banán a toaletní  papír do autobusu, měli akorát banán, použila ho na obojí. Hlavně, že Rýznarovi měli barevnů televizu, kterů si odnášeli z Kavčích hor či co.

Do divadla sem se těšila, ale čekala sem i jiné herce, nevím, su obyčejná ženská, moc do divadla nechodím. Ale Máni sa to líbilo, protože dostala rudé růže, to jí dali naposledy na pohřeb. Jako její starého.

Po odchodu Milouše Jakeše naběhl na pódium Leoš Mareš, který sa vrátil z komentování závodů polárních lišek a chtěl uvést Talentmanii, ale byl vyhozen. Pak sa dostal ke slovu Jaromír Bosák s Vladimírem Táborským, ale když viděli, že majů zapnuté mikrofony, tak utekli. Proto povolali Václava Tittelbacha, který pronesl: "Tady v Hradci panuje ideální fotbalové počasí, máme -15 stupňů, fouká a je silný vítr" a pak tam naběhli nějací hokejisti a honili se za balonem či co to bylo. Prostě to bylo nula nula, říkal mi vnukovec.

Nastupujeme do Karosy a sme rádi, že sme se zbavili těch brojlerů. Cesta ubíhá rychle, bez předsedy. Nemosím ráno vstávat do kravína. No ale pak byl ten převrat a do kravína sem nemosela vůbec.

Ale nestěžuju si, chodím k Rykymu do sklepa na skleptrosu.

P. S: Spousta lidí tomuto článku neporozumí, protože neznají souvislosti. Proto běžtě, a vzdělávejte se:-)
 

Zdroj: