Slovácko testuje, aneb Vítej Bělorusko

V posledním čísle Vašeho oblíbeného časopisu "Bravo" (v němž padají dotazy, jako např. k čemu slouží kondom a na jaký palec si jej nasadit, či jistá dospívající 11 letá slečna se dotazovala, kdy jí konečně začnou růst prsa, zatímco její 75 letá sklerotická babička se ptala, kde zapomněla ty svoje, nebo jiná zvídavá dívka se zajímala, jak se zapíná podprsenka a na jakou stranu si ji nasadit - či dotaz, jaký je rozdíl mezi demonstrací a menstruací - odpověď odborníka zněla: "Žádný, při obojím teče krev"), jsem uvedl, že vedení Slovácka není spokojeno s vedoucí pozicí ve druhé půlce tabulky (má totiž ambice na to stejné umístění v její první části) a naznačil jsem, že náš oblíbený klub zákonitě loví nové posily, jejichž jména jsem již naznačil. Nyní se podívejme na situaci poněkud konkrétněji. Zatímco Jan Žižka ztratil oko v boji (při prohrané bitvě na písku u Písku vždy říkal tomu, kdo jej nejvíce zklamal a přežil: "Pojďte, promluvíme si mezi třema očima"), já jsem jej ztratil na výletě v Somálsku, kde jsem jako misionář ukazoval místním, jak se dělají volská oka, ale trochu se to zvrhlo. Jsem hold vůl. Nicméně to neznamená, že nejsem seznámen se situací a nemohu Vás informovat o nových adeptech na dres našeho oblíbeného týmu. Tak se na to podívejme i jedním okem.

Jak jistě víte, Slovácko udělalo kemp, kterého se oficiálně zúčastnilo asi dvacet hráčů. Mezi náma děvčaty (sory Karle), se však kempu zúčastnilo 57 fotbalistů, 16 hokejistů, 15 volejbalistů, 6 nohejbalistů, 4 teroristi, dva tenoristi, pět hráčů kulečníků, dva herci z Národního divadla a Václav Klaus.

Postoupili pak jeden fotbalista, dva tenoristi, jeden hráč kulečníku a herec z Národního divadla. To se však nelíbilo teroristům, kteří si vystříleli postup, ostatně na světelné tabuli se celkem dobře přepisovalo z "Tenorista" na "Terorista". U hráčů kulečníků by to bylo poněkud složitější.

Zádrhel však přišel z prezidentské kanceláře, která nesouhlasila s nepostupem Václava Klause a podala protestní nótu. Vedení klubu toto ignorovalo, když se však pan prezident rozhovořil o globálním oteplování, postoupil automaticky a zahnal tím i teroristy, kteří teď pláčou někde v afghánských horách Usámovy do sukně a naříkají, že žádné teplo nebude.

Místo teroristů pak postoupili dva nohejbalisti, Rooney a Ruda Otepka mají hold smůlu. Zcela po zásluze máte pocit, že těch fotbalistů na kempu je poněkud málo, proto byl přizván i pan Nedbal, nicméně poté, kdy vsítil tenisákem Casillasovi hattrick i na chodbě mezi odpadkovými koši, byl zcela zákeřně faulován Messim, který se takto zbavil největší konkurence. Místo pana Nedbala byl tedy přizván Fylyp, který RNA pomstil tím, že Messiho snědl a šel mamku požádat, aby mu koupila další Hattrick.

Rovněž byla přizvána dvojice hráčů z Běloruska (již fakt, že je pustil obávaný diktátor Lukašenko, stojí za zmínku) opory suveréna tamní ligy, BATE Borisov, který je nebezpečný i na mezinárodní scéně. Těmi hráči jsou Nikita Nikitin Nikitov a Josif Visarionovič Stalin. Zejména první z nich měl jisté potíže při vyřizování víza, neboť našim celníkům se zdálo podezřelé, když se někdo jmenuje takřka stejně, Nikita Nikitin Nikitov. Po této anabási se další trojice z Běloruska, kteří přijeli vzápěti, nechala inspirovat a jelikož si nechtěla hned ze začátku přidělat problémy, přijeli vlakem pod jmény Vladimir Iljič Lenin, Leonid Brežněv a Adolf Hitler. Společná místenka na jméno vypadala skutečně zajímavě.

Hned po příjezdu do Uherského Hradiště čekal štáb televize Nova na autobusovém nádraží, kde čekali na vlak a na rozhovory s budoucími hvězdami ligy. Když jim kolemjdoucí napověděli, že na vlak se čeká na vlakovém nádraží, nastartovali dodávku a přijeli takřka načas, měli však ještě dva dny čas, neboť expres z Minsku se zadrhl v Chorzowě, kde Tempex pobil místní chuligány a domluvil družbu. Toho se chytil Vašek Tittelbach a zeptal se zkrvaveného Poláka, jak se cítí. Vlající bílé trenýrky byly zcela vypovídající. Po tomto incidentu však expres správně nasměroval svůj směr Uherské Hradiště, kde opět čekal Vašek Tittelbach, který je rychlejší než Chuck Norris a České dráhy dohromady.

To už však z vlaku vystoupil Nikita Nikitin Nikitov v tričku a kraťasech, říkaje, že čekal, že bude jižně poněkud tepleji. Toho se ujal Vašek Tittelbach a říká: "Nikito, u vás prý máte až -60 stupňů?" - Nikita: "-60? To ne, to je moc, to my máme teplej..." Vašek přesto: "Opravdu, prý tam máte -60..." Nikita: "Nene, to si pletete, taková zima u nás nikdy nebyla..." Vašek je však neodbytný: "Ale ano, fakt jsem to slyšel, velký mráz, -60 stupňů... to je hrozné..." Nikitovi dochází trpělivost: "Poslyšte, kde jste to slyšel, taková blbost, ano, máme zimu, ale takovou... to tedy ne..." Vašek vítězoslavně: "Viděl jsem to v televizi, zasypané cesty, auta nemůžou nastartovat, vypnutá elektrika..." Nikita: "Jo vy myslíte venku? Jo tak to joooo..."

Vašek na chvilku musel naskočit do dodávky a dokomentovat hokejový zápas mezi Pardubicemi a Kladnem, protože Pavel Poulíček musel naběhnout na Kolotoč. Až z dodávky bylo slyšet: "A to byla kovová tyčka z umělé hmoty...", načež si spletl ofsajd s tribunou a uvítal diváky při zápase v nohejbale. Rozhovor s Nikitou tak musel dokončit náhodný kolemjdoucí, který za to dostal pomeranče z Lidlu.

"Nikito, jaký cíl máte ve Slovácku?" Nikita se nadechl, zamával radiátoru ve vagoně, foukl si na prsty a říká: "Přežít do jara!"

Běloruští reprezentanti patřili jistě k největším hvězdám na kempu. Jistě tušíte, kdo se jej ještě zúčastnil. My to víme taky. Ale to si necháme na příště. Přece nevyložíme hned všechna esa z rukávu, že? Takže si kupte další číslo našeho časopisu.

Zdroj: