A je to zanama. Další naprosto luxusní výlet na spartakiádní stadion do Vítkovic, které navštívilo něco přes sedm stovek fanoušků (zhruba polovina imaginárních)
Je nádhera objíždět fotbalové „stadionky“ po českých nižších soutěžích a kochat se tou neskutečnou krásou, která člověka správně naladí do té fanouškovské nálady. Pokaždé, když vidím zvěrstva typu – Vítkovice, Karviná, Sokolov, tak si uvědomím, jaké že to vlastně na tom Slovácku máme štěstí a luxus.
Co se týká supportu samotného, tak se celkem dal. Velká odkrytá planina působila sice bezútěšným místem, ale i tak se zhruba 60 fanoušků Slovácka v sektoru jim vymezeném snažila povzbuzovat svou družinu.
Vstup famózní! No uznejte sami, kdy jsme naposledy ve čtvrté minutě vedli 1:0 a to ještě venku! Ale opět se potvrdilo, že první vyhrání z kapsy vyhání a do poločasu bylo srovnáno, ba co víc, mohli to být domácí, kteří mohli strhnout vedení na svou stranu, ale Miro Filipko, díky opakované penaltě, udržel akcie Slovácka ve hře.
Cosi zajímavého se vyskytovalo na pravé straně sektoru. Zdánlivé postavy vyluzující různé zvuky na sebe upoutávaly pozornost a chvílemi to vypadalo, že se snad chtějí i prát nebo co. Konfrontace však nakonec nebyla potřeba, protože pořadatelé zasáhli v plné své síle jednoho muže a bylo po problémech...
O poločase se snažím nalézt toalety, ale k mému úžasu jsem objevil pouze tajnou chodbu do štol, které v naší zemi zanechaly jednotky SS na konci 2. Světové války (viz obrázek). Říkam si jo, tady bude asi schovaný ten nacistický poklad! Bohužel má eufórie netrvala dlouho, když jsem zaregistroval mezinárodní označení toalet. Hned mě bylo jasné, že tam najdu maximálně...
Druhý poločas nepouštíme domácí skoro na vlastní polovinu a naopak sami si vytváříme několik slibně se vyvíjejících akcí, které však končí tradičně, a tak i utkání ve Vítkovicích končí remízou. Bodík určitě dobrý, jen je škoda, že Miro Filipko přišel o čisté konto...
Zdroj:
|