Došek: Rozhodčí na mě fauly nepískají. Jedině že bych měl zlámané nohy

Ordoš, Meduna, Smetana, Szmek, Blaha. Vysocí útočníci to nikdy neměli u fanoušků fotbalového Slovácka lehké. Libor Došek si je však získal hned v prvním ligovém zápase. Jeho jméno skandovali ještě před začátkem souboje s Příbramí a superlativa na něj padala i přes prohru 2:3.

„Ještě jsem nezažil, aby někde diváci skandovali i za stavu 1:3. Bylo to fantastické a moc jsem si zápas užil,“ uvedl 199 centimetrů vysoký Došek. „Patří jim velký dík, ale o to víc mě štve hořká tečka v podobě naší prohry.“

Branky jste se dočkal až z pokutového kopu v nastaveném čase. Máte z ní vůbec radost, nebo byla zcela zbytečná?
To už bylo v devadesáté minutě a nedalo se čekat, že se ještě bude pokračovat. Gól neřeším, nijak nám nepomohl. A ke Klubu kanonýrů mám pořád hodně daleko.

Šancí v zápase jste měl spolu s vašimi spoluhráči mimořádné množství. Měl jste něco řešit jinak?
Každá situace se dá řešit jinak. Hlavičku mi ale chytil gólman opravdu výborně, už jsme si myslel, že bude gól, a zvedal jsem ruce. U druhé šance to bylo strašně rychlé, míč jsem si přehodil z levé nohy na pravou a ani jsem se nedíval, kde stojí gólman. Bohužel jsem ho trefil. Ale v zápase byly jiné šance, které se daly řešit jinak. Vystřelit technicky kolem brankáře a mohl být klid.

Předvedl brankář Hruška skutečně výjimečný výkon?
Trošku jsme mu pomohli, párkrát jsme ho nastřelili a tím ho rozchytali. Ale měl pak vynikající zákroky, třeba proti mojí hlavičce nebo proti střele Lukáše Fujerika. Chytal moc dobře, smekám před ním.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku