V úterý navečer přiletěl s úspěšným týmem do Prahy. A necelých 24 hodin poté už se svým Slováckem absolvoval běžný fotbalový trénink. Tomáši Jelečkovi to však nijak zvlášť nevadilo. Bylo na něm jasně patrné, jak snadno se únava překonává, když je čerstvým vicemistrem Evropy do 19 let.
"Finálový zápas byl mým životním zážitkem. I když jsem odehrál za poslední dva týdny včetně přípravy šest zápasů, které byly náročné, nemám problém zapojit se hned do tréninku," mávl rukou mladý obránce Slovácka. "Ale potěšilo mě, když mi trenér Soukup napsal, že na ranní trénink nemusím," usmál se.
Trvá u vás stále zklamání z finálové prohry se Španělskem 2:3 v nastaveném čase, nebo už cítíte jen radost z toho, co jste dokázali?
Před mistrovstvím bychom moc nevěřili, kdyby nám někdo řekl, že budeme hrát finále. Ale hráli jsme podle mě opravdu dobrý fotbal, takže to bylo zasloužené. Největší zklamání jsme všichni cítili hned po zápase, protože jsme měli titul na dosah, teď už to pomalu odeznívá. Uvědomujeme si, jakým je i druhé místo úspěchem.
Došlo i na oslavu stříbra?
Návrat na hotel nám protáhla dopingová kontrola, takže jsme dojeli až o půl jedné a ještě nás čekalo jídlo. Neměli jsme stanovenou večerku a někteří z nás vyrazili si sednout do města na pivo. Ale brzo jsme byli zpátky. Dali jsme na doporučení trenéra, že po zátěži z posledních dní by víc než dvě piva nedělala organismu dobře.
Jak vy hodnotíte trenéra Hřebíka? Je tak přísný, jak působí?
Tak to možná vypadá v televizi, je ho hodně slyšet. Ale to klame. Je to skvělý trenér, je jeho velkou zásluhou, že jsme se dostali tak daleko. Naslouchá každému hráči. Nabádá nás, že základem je týmová hra, ne zviditelňování jednotlivců.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|