Dorostenci v prvním týmu - Trio dorostenců Slovácka bojuje o šanci hrát první ligu

Slovácko je známé nejen svým prvoligovým mužstvem, ale také fotbalovou akademií, která má za úkol vychovat mladé hráče pro pozdější působení v A-týmu či v zahraničí. Někteří z nich ale mají i takové štěstí a dovednosti, že dokáží zaujmout ještě dříve, než absolvují celou akademii, a objeví se v prvním mužstvu již v útlém věku. Třemi z těch, kterým se to podařilo, jsou Vlastimil Daníček (VD), Filip Hlúpik (FH) a Tomáš Jeleček (TJ). Právě oni byli již na konci podzimu vybráni na lavičku prvoligisty a zapojili se také do zimní přípravy.

Jaká byla vaše první reakce, když si vás trenér Mazura vytáhl z U19?
VD: Byli jsme velmi mile překvapeni, ale vůbec jsme to nečekali, protože se jednalo o poslední zápas na podzim (Slovácko - Jablonec, 28. 11. 2009 - pozn.red.). Myslím si, že šlo hlavně o to, abychom poznali ligovou atmosféru a jak to chodí. Když nám pak ještě trenér oznámil, že s týmem absolvujeme přípravu, tak jsme byli velice potěšeni. Jsme rádi, že jsme tu, je to velká šance.

Co jste od toho očekávali? Měli jste strach?
TJ: Strach jsme neměli, ale nervozita tam určitě byla. Je to pro nás velká zkušenost a uvidíme, jestli s námi bude trenér počítat.

Hráli jste vždy na stejném postu jako nyní?
TJ: Do Slovácka jsem přišel jako útočník, trenér mě postavil na místo levého obránce a poslední tři roky hraju levou zálohu.
FH: Začínal jsem jako útočník ve svém mateřském klubu v Petrově, v Šardicích jsem hrál pravou obranu, ve starších žácích středního záložníka a teď hraju buď jako pravý záložník nebo útočník.
VD: V Napajedlích jsem hrával spíše středního záložníka a ve Slovácku se ze mě stal stoper.

Chodili jste dřív na Synot nebo teď na Slovácko?
VD: Bývali jsme i podavači míčů a chodili jsme se dívat na kluky, třeba na Pavla Němčického, který tady pořád ještě je, a říkali jsme si, že bychom si s ním chtěli někdy taky zahrát. No a vidíte, povedlo se.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku