Výjezd do Ostravy

Na výjezd do Ostravy bohužel vyrážím z domova bez dvou lahváčů, kteréžto jsem si koupil předem, neboť je můj milý bratr vypil, ačkoliv je jinak abstinentem podobně jako já. Příště budu muset vymyslet rafinovanější úkryt, než-li plynovou troubu. Jelikož jsme my Drslavjané dochvilní, dodržujeme čas srazu ve 13:30 na autobusové zastávce a přicházíme ve 13:44. V silné sestavě Naše Blahorodí Šovkovskij, Pan Bakalář, Čordy se svou slečnou, Oli z Hradčovic a japonská delegace Pan Janáček Zajíc se svým kamarádem, střetáváme se na benzinové pumpě značky Benzina, kde ihned napravuji vykořisťování a nakupuji nové dva lahváče, v bláhové přestavě, že budou stačit, a více jich nebude třeba. Podobně konají i ostatní účstníci zájezdu.

Pan Baklář za překvapivě všeobecného souhlasu koupí láhev vodky za 145 Kč (maloobchodní cena). Ve stanovený čas 14:09:51 středoevropského času přijíždí moderní autobus Karosa ČSAD Vsetín (Doprava třetího tisíciletí), kde nastoupíme, a jelikož jsem ze zúčastněných nejseriosnější, jsem neoficiálně jmenován vedoucím zájezdu, nicméně právo inkasovat mi není svěřeno. Tudíž Pyrrhovo vítězství. V Hradišti nabíráme ostatní zájemce o sportovní zážitek, a ačkoliv máme v buse Tempexe, nezdá se, že bylo v dopravním prostředku 45 cestujících.  Při zastávce v Břestku pak vidíme důvod: někteří soudruzi se opět na poslední chvíli rozmysleli a nezúčastnili se a taky vidíme přeplněnou Karosu, která vypadá jak africký autobus, akorát střecha byla prázdná. Bohužel s námi necestuje pan Broňa K. (Střížkov: "Ty p.čo, stovku za toto? No to běž do pr.ele!"), který nastoupil omylem do jiného busu a na zastávce mi vylévá srdíčko po třech infarktech a vypráví svůj tragický omyl.

Nastupuje ovšem pan Nedbal, zvaný RNA, který měl při své výšce již tak v přeplněném autobuse co dělat. Náš šofér mu však vychází vstříc a otevírá okénko ve střeše - pan Nedbal tudíž může rozehnat mraky a udělá se polojasno - poručíme větru, dešti. S příchodem pana Nedbala překvapivě ještě lepší se nálada v Karose a pan Bakalář nadšeně rozlévá vodku. Konečně přijíždíme do toho krásného města, jež díky své čistotě, útulnosti, řadě památek a čerstvému vzduchu hodlá se přihlásiti do UNESCO.

Šedý smogový mrak a kouřící komíny opravňují jejich žádost.Při příjezdu na Bazaly jsme formálně důkladně kontrolováni, ale nemusíme mít obavy. Když vidíme, koho všechno pustili (např. Bronislava K. a Bronislava Droba), v silně podroušeném stavu, jsme bez problémů vpuštěni na stadion. Ihned nalézáme budku s občerstvením a lidové ceny nás donutí dát si za celý zápas jen tři piva. Je pro nás rovněž nepochopitelné, že někteří si stěžují na úroveň stadionu Bazaly. Třeba toalety byly příkladné a mohu Vás ubezpečit, že např. v albánské Tiraně jsou horší, o Drslavicích nemluvě. Šmrnc jedinečnosti jim navíc dodává fakt, že jsou v podzemí, připomínají bunkr a svého času tam přebýval i samotný Napoleon.

Začíná zápas a euforie se ihned dostává na pomyslný vrchol, neboť skórujeme ve druhé minutě, což je naprosto šokující. Fandění probíhá celkem slušně, samozřejmě až na hluchá mista, kterýchžto bylo dosti. Nějakou dobu dělá speakera i Tempex, který vystřídá ikonu Mirka. I Tempexův projev si zaslouží pochvalu a díky. Domácí fanoušci nejsou příliš slyšet a zklamali podobně jako my v určitých fázích zápasu. Utkání celkem smolně skončilo, nicméně za předvedený výkon si zasloužíme potlesk chacharů. Po zápase učiníme poslední fotku z Bazalů, neboť ostatní novináři již byli odehnáni, předhozeni Polákům, či nahnáni na brigádu do dolů. Pak jsme nahánění pořadateli zájezdu a zjistíme, že se čeká jen na nás. Odjíždíme domů a jsem přinucen přispět na vodku, neboť prohra o gól se musí patřičně oslavit. O dvou vstřelených gólech nemluvě. 

Připříjezdu do Drslavic navštívíme naše restaurační zařízení, kde probíhá slavné El Clásico(ne v hospodě, ale v televizi) - pro neznalé Real Madrid - FC  Barcelona a dokonale si zkazíme náladu. Myslím, že kluci vopálený by měli přijet na Slovácko a tam se poučit, kterak se hraje fotbal. Bychom je sfoukli jak svíčku. A tipuji, že takový Messi by byl panem Mazurou zaslouženě přeřazen do B týmu, jelikož nemá ani špetku talentu. Po absorbování čtyř piv odcházíme domů a těšíme se na další zápas.

Zdroj: