Kam se za šest let posunula fanouškovská scéna na Slovácku si můžete přečíst v reportu z azylového utkání v Brně, kde Synot nastoupil proti Viktorii Plzeň v době, kdy se dokončoval fotbalový stadion v Uherském Hradišti. Mimo to, že si člověk uvědomí, že se od té doby fanouškovská scéna na Slovácku opravdu hodně změnila, se jedná o velmi příjemné počteníčko...
18.08.2003 autor VascoDaGama
V úterý 12. srpna bylo horko. Využil jsem nabídky 1. FC Synot a zadarmo se svezl na dohrávku 1. kola Synot vs. Plzeň.
Dovolte mi nyní zcela mimo smysl tohoto textu poděkovat vedení společnosti 1. FC Synot s. r. o., že nám, fanouškům, umožnila tento nevšední výlet. Pokud mě paměť neklame, bylo to historicky poprvé, co klub něco pro fanoušky udělal. Však jsem to také řádně oslavil: koupil jsem si novou repliku bílého klubového dresu za 699,- Kč, novou čepici s kšiltem ze 249,- Kč a permanentku na ročník 2003/2004 za 1000 Kč,-; ano, není to omyl, i u nás lze koupit permanentku na tento ročník. Je tedy pravda, že uvidíme až jaro, ale nekupte to, když je to tak laciné.
Již v autobuse jsem pochopil, že dnešní zájezd nebyl dobrý nápad. V 15.00 jsme vyjeli ze Starého Městě a v 17.00 nás zmatený řidič žádal na nějaké křižovatce v Řečkovicích, abychom ho, probůh!, na ten stadion navedli. Policie ČR nás nakonec doprovodila až na místo samé, takže jsme ještě měli 15 minut času se pohodlně na rekonstruovaném brněnském stadionu usadit. Policie si prostě za svůj výkon zaslouží 9/10 – Stando, děkujem! (Ale volit tě ještě nebudeme, to bys musel přidat!)
Příchodem mě, bráchy a jednoho postaršího pána se náš kotel slušně zaplnil, takže jsme se dali do hlasitého skandování „Synot! Synot!“ – k čemuž se přidala i celá spodní tribuna (byl to František s Petrem); protože jsme fakt bouřili, tak se nesměle ozvala i „hlavní“ tribuna (Jožka). Nádhernou fotbalou atmosféru podtrhlo i extempore s plzeňskými rowdies, se kterými jsme se slovně utkali o Lubomíra Blahu: (Synot) „Čí je Luboš?“ (Plzeň) „Náš!“ (Synot) „Tož to máte fakt dobré!“ (Plzeň) „My víme…“ A už začal první poločas.
Začalo se ve vynikajícím tempu: již v první minutě Jirka Kowalík zakopl o míč a Láďa Malár předvedl, že v moderním fotbale se hraje opravdu celým tělem – drze totiž dvakrát odehrál rukou. Poté si slovenský obránce Kostka vzpomněl, že v Dubnici nad Váhom kdysi nastoupil i jako útočník a bravurdně prostřelil brankáře! Peťa Drobisz mu zřejmě nevysvětlil, že dneska neprodal. Plzeň vedla 1:0. Nestačil jsem se divit, ale nebyl jsem jediný. Onen statečný plzeňský rowdie to v první chvíli ani nezaregistroval, takže radovat se začal až v momentě, kdy místní hlasatel zahlásil změnu skóre. Skóroval Barteska.
Po dvou minutách hlasatel oznámil, že gól vstřelil Blaha.
Po dalších dvou minutách znovu ohlásil Bartesku.
Definitivně jasno bylo před koncem poločasu, kdy všichni slyšeli, že vlastní gól si vstřelil obránce domácích Kostka. Plzeňský fanoušek se přitom mohl zbláznit radostí, protože se v informacích ztrácel (podobně jako ostatní), a tak nabýval dojmu, že Plzeň vede 1:0 až 4:0 (přičemž jedničku bylo možno chápat jako limitní)! Plzeňský rowdie si u mě právem získal vysoké hodnocení 8/10.
Místní hlasatel byl vůbec náš. Celý zápas dělal atmosféru. Ztichlými ochozy znělo ampliónem zkreslené: „Synot, do toho!“ a velice drzé „My jsme tady doma!“. Zkusil i nečekaně baníkovské: „Kdo?“ ovšem zůstalo jen u otázky, protože kromě bezpečnostní agentury a mě už nebylo nikoho, kdo by odpovídal. Na jeho výzvu se nechytla ani paní, která šla vedle do samoobsluhy kupovat banány. Časem pochopil, že to fakt nemá cenu, a tak ve druhém poločase poněkud ubral, což mu ovšem v celkovém hodnocení muselo ublížit, takže hlasatel má „slušný“ 7/10.
Druhý poločas začal náporem domácích: Čtyři fanoušci Brna totiž začali nečekaně skandovat „Sparta, buzerantů parta,“ což vyvedlo plzeňského brankáře Čalouna z koncentrace a pustil nám góla. Bohužel začali poté skandovat „Smrt Baníku,“ což naopak vylekalo našeho ex-baníka-balíka-Kowalíka, takže nedal tutovku. To ovšem není nic proti tomu, že po přestávce do hry nastoupil Míša Meduna a z malého vápna netrefil branku o šest metrů! Naši hoši byli prostě pod drogama. Trenér Rabušic nejspíš svérázně chápe heslo „Fotbal ano, drogy ne“. Při pohledu na naše útočníky, kteří po pěti krocích naslepo vraceli neexistujícím záložníkům, mi mimoděk v uších zněl „Heroin“ od Lou Reeda. Apatičtí diváci se v těchto chvílích zmohli pouze na to, že Lubas je homosexál, což ale nemůžu potvrdit, protože jsem s ním nespal. Jestli existuje Peklo, a já věřím, že existuje, tak pro „obranu“ Synotu se už teďka vaří kotel plný oleje. Honza Palínek nestíhá, což se dá vzhledem k jeho věku pochopit. Ale proč si někdo myslí, že Michal Kadlec je prvoligový hráč? Je možné, že jsem občas raději zavřel oči, ale z toho, co jsem viděl, se ten člověk snad ani jednou nedotkl míče!
Nakonec nám Barteska gól dal. Kupodivu to už na stadionu chyběl onen statečný plzeňský rowdie, kterému jel asi vlak. Obraz bídy a utrpení jen malinko hráči Synotu vylepšili, když těsně před koncem zápasu vyrovnali.
V denním tisku jsem si pak přečetl, ze návštěva byla ostudou ligy, že Synot nehraje své domácí zápasy v regulerních podmínkách. Fakt je, že nás mohli nechat těch 5 domácích zápasů odehrát ještě na Širůchu - svět by se určitě nezbořil. Ale ruku na srdce: proč by fanoušci měli platit za něco takového, co se dělo v Brně?
VascoDaGama
Zdroj:
|