Bylo by to stylové odcházení: první letošní brankou zařídil výhru nad Příbramí fakticky znamenající záchranu, tou druhou proti Spartě pak zajistil remízové loučení se sezonou. Ačkoliv záložník Veliče Šumulikoski v minulosti nevylučoval ani konec kariéry, Slovácko si může vydechnout – o svého kapitána nepřijde.
„Věřím, že to ještě nebyl můj poslední gól. Myslím, že ještě rok určitě zvládnu,“ prohlásil šestatřicetiletý rodák z Makedonie po závěrečné remíze 1:1.
Novou smlouvu se Slováckem, kam se po několika zahraničních štacích vrátil před čtyřmi roky, zatím nepodepsal.
„Já si to vždycky nechávám až na začátek ligy,“ směje se. „Ale jsem tady doma, mně se Sparta bohužel neozvala, takže pokračuju.“
Připomíná tím zájem pražského velkoklubu o jiného Balkánce ze Slovácka, jednadvacetiletého Bosňana Eldara Civiče. Spekulace umocnilo i to, že levonohý hráč chyběl proti Spartě v nominaci.
„Myslím, že to bylo ze zdravotních důvodů. Odchod do Sparty bych mu přál. Každému mladému klukovi bych přál, aby si vykopal přestup do většího klubu. To je pak může posunout zase dál,“ říká Šumulikoski, který zároveň připouští, že by tím přišel o velkého parťáka. Hráči z Balkánu k sobě mají většinou velmi blízko. „Je to jakoby můj další syn, mám ho rád. A je to i dobrý hráč, který se ještě může zlepšovat. Bude mi chybět, ale přeju mu to. Je tady pět let a určitě bude mít vždy otevřené dveře pro návrat. Ale na Spartu by rozhodně měl.“
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|