Slovácko bavilo, i bez Doška pálilo ostrými. Hodnocení podzimní části

Pouze čtyřbodový odstup od sestupových příček vás okamžitě vrátí ze vzdušných výšek zpět do reality – na jaře čeká Doška a spol. ještě pořádná fuška.

„Devatenáct bodů není úplně super paráda," uznává trenér Svatopluk Habanec. „Kdybychom zvládli zápasy s Příbramí, Baníkem a teď v Jihlavě, a že jsme na to měli, tak jsme v ledovém klidu a mohli jsme se dívat i o kousek výš," lituje kouč Slovácka zbytečných ztrát.

Přesto je z jeho slov cítit, že je s uplynulými čtyřmi měsíci spokojen. „Vydali jsme se cestou, kdy jsme si dali za cíl hrát fotbalověji. A ta cesta nejenže bolela, ale bolí pořád. Spousta příznivců stále nedokáže vstřebat to, že předvedená hra je nad výsledkem. Na druhou stranu, abychom měli klid na práci na herním projevu, tak se neobejdeme bez výsledků. Určitě nechceme sestoupit a uklidňovat se tím, že hrajeme dobrý fotbal. Ale je potřeba vnímat to, že se přeměňujeme," upozorňuje Svatopluk Habanec.

Za příklad si bere Plzeň, která před pěti lety hrála spoustu malých domů, držela míč a byla na hřišti dominantní. A i když to zpočátku výsledky nepřinášelo, na západě Čech vytrvali a už několik sezon sklízejí ovoce. „Mají pořád balon a o tom to je. Když jste v držení míče, tak můžete být lepší než soupeř, přehrát ho. To se nám zatím povedlo jen párkrát, ale, myslím, že je to teprve začátek, první krůček k tomu, abychom se někam posunuli," věří lodivod Slovácka.

Toho těší především skutečnost, že jeho tým v šestnácti utkáních nasázel pětadvacet branek. To je v porovnání se stejným obdobím v předchozích letech daleko nejvíc. A to ještě mužsvo odehrálo devět zápasů bez svého nejlepšího kanonýra Libora Doška. Jak je pro tým důležitý, ukázal pětatřicetiletý dlouhán bezprostředně po návratu z marodky, když pomohl dvěma trefami zničit Liberec.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku