Oproti loňsku získali o čtyři body méně a skončili o dvě příčky níž. Přes drobný pokles v tabulce je ale právě konečné umístění tím, co udělalo v uplynulém ligovém ročníku radost. "Skončili jsme jen bod od osmé Mladé Boleslavi s dvojnásobným rozpočtem. Umístění má svou hodnotu, musíme si ho vážit. Zvlášť když se v sezoně mluvilo i o samotné záchraně v soutěži," říká ředitel 1. FC Slovácko Vladimír Krejčí.
"Jsem v klubu pátý rok a mimo první sezonu, kdy to bylo zcela reálné, jsem takový cíl nikdy nestanovil. To by nás degradovalo do role Příbramí, Hradců a Budějovic. Je jeden ze základních pilířů, že kdo se bude chtít v lize zachraňovat, ten v našem klubu nemá místo."
Proč jste se tedy do bojů o záchranu namočili?
Dva významné propady způsobily, že nehrajeme o nejvyšší příčky. Začátek sezony, který vyústil k odvolání trenéra Soukupa. A pak jarní nevydařená série. Kdybychom se vyvarovali tak dramatických propadů, mohli jsme teď být na místech, která by se nám líbila ještě víc.
Není to ale pro kluby velikosti Slovácka typické? Výkyvy ve výkonnosti zažíváte rok co rok.
Není to pravidlem u relativně úspěšných týmů. Je to trend patřící ke slabým týmům. Ale vezměte si srovnatelné týmy jako Duklu Praha, která je schopná produkovat osobitý, velmi kvalitní herní styl s náležitým ziskem bodů a propady se jí netýkají. Je to jen otázka stabilizace, kvalitního vedení.
Nebyla Dukla spíš výjimkou? Třeba Liberec na podzim patřil do spodní části tabulky a na jaře málem bojoval o titul.
Sezonu samozřejmě ovlivňují určité okolnosti, u Liberce to byl zdravotní stav klíčového hráče Štajnera. Nechceme se úplně rovnat s Libercem, určitým výkyvům se nevyhne nikdo, ale nesmí být ty rozdíly jako u nás, s tím nejsme spokojeni.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|