Rozhovor s Víťou Valentou

Jelikož Víťa Valenta odešel ze Slovácka náhle a rychle, položil jsem mu pár otázek, protože na srdcaře jako byl on, by se zapomínat nemělo.

Víťo popiš nám svou hráčskou kariéru.
Takže začal jsem v 6 letech v Tj Sokol Kněžpole, a poté jsem přešel do Uh.Hradiště na sportovní školu. Od páté třídy po devítku jsem hrál za Slovácko, už ani nevím, jak se to tehdy jmenovalo. Dorost jsem odehrál ve Slovácku, kde jsem prožil první úspěchy mé fotbalové kariéry, postup do 1.ligy a v tom samém roce jsme vyhráli pohár, kde jsem se trefil ve finále na Strahově a vyhráli jsme 2:1 proti Mladé Boleslavi. V 17 letech si mě vytáhl z dorostu do prvního mužstva trenér Komňacký, za který jsem odehrál taky dva zápasy, v té době to bylo intertoto. Potom jsem odešel do Holandska do PSV Eindhoven, kde jsem byl půl roku a šel jsem do první ligy v Belgii, do Lommelu, dnešní KVSK United. Tam jsem odehrál 2 roky a poté šel klub do krachu. Branky a počet zápasů si nepamatuji, ale byly to krásné fotbalové roky, ono to u mě je každý fotbalový rok krásný. Po Lommelu jsem byl v Holandsku v amatérech, protože v té době nebylo Česko v EU, tak tam byly nelehké podmínky, co se týče pracovního povolení. Pak jsem byl 2 roky v Bruggách a potom 2 roky v FC Volendam a 3 roky tady na Slovácku. To je tak ve stručnosti moje fotbalová kariéra.

Hraješ ještě fotbal?
Fotbal momentálně nehraji, ale od zimy chci jít za kamarádem do jednoho klubu kousek od Kyjova, vyloženě jen pro radost a pomoci klukům k postupu do vyšší třídy. Takže se momentálně věnuji práci ale hlavně rodince.

Jak s odstupem času hodnotíš své angažmá ve Slovácku? Nevzal bys své rozhodnutí zpět?
Tak své rozhodnutí bych zpět nevzal, takových rozhodnutí je v životě spousty, ale to je prostě osud. Já jsem se tak rozhodl a prostě člověk musí bojovat dál v tom životě. Jak jsem již řekl, fotbal nebude člověk hrát věčně a je potřeba začít budovat novou kariéru. Je to boj, protože dnešní doba není vůbec lehká. Mrzí mě, že je strašně uspěchaná, ale bohužel nic jiného lidem nezbývá. Za tu dobu jsem pochopil, nebo pomalu chápu, jak ten svět a život mimo fotbal vlastně funguje. Fotbal je opravdu taková bublina, ale je to krásná bublina, když člověk vlastně dělá co ho baví a ještě za to má pěkné peníze:-)))
A jinak co se týká angažmá, tak ho beru pozitivně, jako další zkušenost. Teď jsem procházel jeden zpravodaj, který jsme měli když jsme vycházeli devítku a tam jsem napsal, že můj sen fotbalový je zahrát si první českou ligu a to se mně vlastně splnilo, to že jsem hrál i HOLANDSKOU A BELGICKOU 1.LIGU, tak to je takový bonus a beru to jako štěstí, že si mě vytáhli lidi, kteří pro mě byli podporou a jsem jim za to strašně vděčný.

Možná máš nyní prostor fanouškům říct, proč jsi v klubu vlastně náhle skončil?
Tak proč jsem vlastně skončil.. Tak za prvé, že se mně naskytla dobrá pracovní příležitost a za druhé, už jsem toho fotbalu tady měl plné zuby a to je kapitola zase sama o sobě, a to co se dělo tam či onam si nechám pro sebe.

Jak se díváš na fanouškovskou scénu v republice? Jak bys porovnal fanoušky u nás se zahraničím (to co znáš ze svých angažmá)?
Ono de-facto fanoušků v ČR je strašně málo, prázdné stadiony to je hrůza, s výjimkou na Slovácku a vy fanoušci jste nejlepší u nás. Tímto bych Vám chtěl poděkovat za podporu a fandění. Jasně, že někdy ty chvíle byly míň příjemné, ale to je fotbal a zcela jsem chápal, že jste byli na nás naštvaní, protože vlastně vy ten klub držíte, tam kde je. Vy platíte vstupné, tak za to taky chcete něco vidět, to je jak v divadle. Ale zase na druhou stranu, my jsme taky jenom lidi a chceme pokaždé podat ten nejlepší výkon, ale nevíte jak se zrovna ten hráč cítí, jak spal atd.... Ale jak říkám vy jste ti nej fanoušci a doufám, že jak budu na jaro hrát někde tak přijedete za náma nás povzbudit a TI KLUCI CO NEMĚLI TŘEBA TO ŠTĚSTÍ ať pocítí jak se hraje, když za váma někdo stojí:-)))

Jinak to srovnání je podle mě stejné. Nevidím v tom tak velký rozdíl.
Někdy se na stadionech děje něco, co by nemělo a zůstává nad tím rozum stát.

Navštěvuješ zápasy Slovácka i nyní, když již nejsi členem týmu?
Bohužel moc často se na zápasy nedostanu, ale klukům fandím pořád a držím jim palce. Teď jsem byl na utkání proti Slavii.

Jsi pořád v kontaktu s někým z kabiny ?
V kontaktu jsem pořád s dědkem, který je momentálně zraněný,  s panem kliďasem Kordičem. A pak s Voldou a Truskou a také s nejlepším masérem, kterého jsem mohl potkat, s Raďasem.

Máš ještě nějaký fotbalový sen?
Fotbalový sen už nemám. Jen zůstat zdravý a abych tomu týmu, kde budu hrát, co nejvíce pomohl.

Víťo díky za rozhovor a ať se ti daří v rodinném životě i v tom dalším pracovním a fotbalovém.

Fanaticos M.

Zdroj: