V jarní domácí premiéře Slovácko přivítalo Olomouc. Po naprosto bezkrevném výkonu mužstvo opouštělo trávník se zaslouženou prohrou 1:0, když rozhodující branka padla v čase, na který jsme už na Slovácku zvyklí, a to v 93. minutě. Víc zde zápasu nebude věnována pozornost, snad jen jedna zbytečná poznámka: „Vážení si diváků, snaha udělat jim radost a přitáhnout jich co nejvíce do ochozů se vyjadřuje poněkud jiným způsobem.“ Atmosféra utkání si sice zaslouží o něco lepší známku než dění na hřišti, ale optimum je na hony vzdálené.
DIVÁCI: Moravský duel si nenechalo ujít 5 035 diváků.
ULTRAS: V našem podání tradičně vyvěšeno mnoho vlajek, z toho na síti dvě dvanáctimetrovky (BWA, Slovácko je Morava). Jinak kotel vybaven obouručkami, převážně se znaky obcí, někteří mávačku za sebou nechávají v předzápasovém spánku. Hostující sektor byl ověšen pár vlajkami a jako bonus Hanáci přidali choreo, které obsahovalo kreslenou postavu v olomouckém dresu.
SUPPORT: Asi za nejlepší zprávu po čas celého utkání lze považovat nástup staronového lídra na svou značku těsně před utkáním. Support pak odstartoval velmi nadějně a úvodních dvacet minut měl velmi slušné až nadstandardní parametry. Pak se však v plné kráse vrátila dlouhodobá bolest – spousta lidí si začala hrát na bobříka mlčení a support vadl jak měsíční růže. A když se hráčům na jedinou minutu nepodařilo uvést kotel do teploty varu, tak bylo těžké vařit z jiné vody, protože jak už to tak bývá, náš support dění na hřišti většinou hodně ovlivňuje. Našly se samozřejmě i světlé výjimky, náš kormidelník výborně vedl loď, motivoval, chvílemi jsme našli síly na mobilizaci, ale když se sešlo všechno se vším, tak dnes z toho nic oslnivého být nemohlo. Nicméně stále platí, že na české poměry to nebylo špatné.
Hostů bylo odhadem kolem 130 a v obdobích našeho temna byli i slyšet.
POD ČAROU: Hráči přicházejí a odcházejí, ale fanoušci a jejich láska ke klubu zůstává… Asi nezbývá než pokusit se dnešní celkové vystoupení hodit za hlavu a příště vylepšit to, co my vylepšit můžeme, tzn. vylepšit sílu supportu a prostě se bavit. „My dneska nepudem dóm“ zpívat teď všichni povinně doma, v práci, ve škole a za dva týdny to bude jazda jako hrom! Vždyť je to přece takový bezvadný chorál a jak ho v kotli rozjedem na plné pecky, tak to bude paráda :)
Zdroj:
|