Překrásná podívaná, píší o zápase pondělní noviny

I pondělní vydání novin si vesměs všimly, jak krásný zápas se v sobotu na Slovácku hrál. Přinášíme souhrn článků, které jsou tentokrát skutečně zajímavé.

 

Mladá fronta DNES


Šibenice, dloubák. Slovácko nadchly krásné trefy

Pět branek. Už jen to číslo bylo na českou ligu, která patří v počtu gólů mezi nejchudší v Evropě, příjemným úkazem.

Na Slovácku, které se porážkou 2:3 s Plzní vrátilo po dvou letech do nejvyšší soutěže, vidělo přes šest tisíc fanoušků zajímavý fotbal. A hlavně nádherné trefy, které můžou kandidovat na Gól roku.

„Lidi si opravdu přišli na své, padaly krásné góly,“ uznal plzeňský záložník Filip Rýdel.

Jaká netradiční zakončení hráči obou týmů vymysleli?

Petr Švancara. Kromě rutinérsky proměněné penalty přivedl slovácký útočník hlediště do varu už ve 4. minutě, kdy lehkým dloubákem z 18 metrů překvapil brankáře Ticháčka. „Jak říkal Láďa Vízek: Stejně se ukopne dvacet lidí za sezonu. Nevidím v tom parádu. Jsem radši, když se podaří šikovně obejít soupeřovy hráče,“ mávl rukou Švancara.

David Střihavka. Vysoký plzeňský střelec si potáhl míč podél šestnáctky a střelu poslal do vzdálenějšího rohu Filipkovy branky.

Milan Petržela. Štírek západočeského týmu se sebevědomým sólem přehnal kolem tří hráčů soupeře a z úhlu prostřelil i brankáře Filipka. „Říká se, že když nevíš co s míčem, vystřel. Vůbec jsem nemířil, jen jsem kopl bodlem. Věřil jsem, že takovou rychlou střelu nebude čekat,“ popisoval svou akci Petržela.

Filip Rýdel. Znovu precizní střela zdálky do horního růžku slovácké brány. „Hráčům vždycky říkáme, ať střílí do šibenic, to je nejjistější,“ usmíval se trenér Plzně Pavel Vrba. „Věděli jsme, že Slovácko má dobrou obranu, která před bránou zahušťuje prostor. Proto jsme kluky nabádali ke střelám ze střední vzdálenosti.“

Autor: Radek Štěrba

Slovácko zradila defenziva

„Vstřelíme gól, vzadu to zavřeme a bude. Přece se o mně říká, že jsem vlčák - obranář,“ líčil v nadsázce plánovaný scénář pro první zápas v sezoně kouč fotbalistů Slovácka Josef Mazura.

Právě defenziva však jeho tým fatálně zradila v utkání proti Plzni, kterým se Slovácko po dvou letech vrátilo do nejvyšší soutěže. „Nemůžu být spokojený, chtěli jsme na úvod aspoň bod,“ přiznal Mazura.

K bodu ale nestačily ani dva góly nového útočníka Petra Švancary, Plzeň totiž zvítězila 3:2. A to přímo odporuje sedmi přípravným utkáním, v nichž Slovácko inkasovalo dohromady jen dva góly.

Lepší vstup do zápasu si přitom domácí tým nemohl přát. Už ve 4. minutě se Švancara po Chmelíčkově přiťuknutí lehkým obloučkem trefil z 18 metrů a natěšené šestitisícové publikum explodovalo nadšením.

Krátce poté však přišlo 24 minut, které rychlou domácí radost dokonale zchladilo. A na vině byly velké hrubky ve slováckém bránění.

Střihavka na hranici pokutového území i Rýdel o pár metrů dál měli spoustu prostoru ke střelám, které jim navíc mimořádně sedly a skončily v horním rohu Filipkovy brány.

„Plzeň hrála s pěti záložníky a na hrotu měla jen Střihavku. Když naši dva útočníci zůstanou nahoře, logicky vzniká poblém, protože jeden plzeňský záložník je volný,“ nastínil jednoduché počty trenér Mazura.

Mezitím se navíc zboku lehce přehnal přes Urbánka a jeho dva spoluhráče bývalý slovácký rychlík Petržela a brankáře Filipka překonal střelou bodlem.

„Mají rychlé krajní záložníky i další hráče, tím nás trošičku přehrávali,“ uznal domácí kouč. „Ale ten gól hráčům budu vyčítat. Stáli kolem Petržely tři a on měl stejně dost prostoru, aby prokličkoval.“

Zabránit plzeňskému obratumohli slováčtí útočníci Švancara s Chmelíčkem. Oba se za stavu 1:1 vřítili přes nejisté stopery do vápna a stáli tváří v tvář brankáři Ticháčkovi, jednoho však se štěstím obral o míč obránce Limberský a druhý trefil jen spojnici břevna a tyče.

„I později za stavu 1:3 kluci nesložili zbraně, bojovali a chtěli skóre otočit,“ těšilo trenéra Mazuru.

Bodovou naději ještě zvýšil Švancara, který v 56. minutě proměnil penaltu po zákroku brankáře na Clebera. I přes neutuchající snahu se však už Slovácko do další vyložené pozice nedostalo.

„Snažili jsme se hru zjednodušit nákopy, dopředu jsme poslali i vysokého stopera Struhára, ale nevyšlo to,“ povzdechl si Josef Mazura.
 

Autor: Radek Štěrba
 

Být to remíza, lidi by zbourali stadion, zasnil se Švancara

Vstřelil dva góly a ještě stačil gesty nabádat diváky, aby fandili víc a hlučněji. Přesto nebyl útočník Petr Švancara se svým debutem v dresu Slovácka spokojený. Po porážce 2:3 od Plzně se není co divit.
 

„Nepřišel jsem si do Hradiště dělat statistiky, ale pomoci k vítězstvím. Proto mě moc mrzí, že jsme prohráli,“ uvedl Švancara, který ani po nešťastném zápase nevynechal své vtipné glosy.

* V čem vidíte příčinu porážky?

Za stavu 1:1 jsme mohli rozhodnout. Jednu šanci jsem měl já, ale neviděl jsem za sebou Limberského, který mi vypíchl míč. Další šanci měl Alda (Chmelíček), který dal břevno. Ale musíme si přiznat, že Plzeň byla v prvním poločase fotbalovější. Ve druhém jsme táhli za jeden provaz, skoro k ničemu je nepustili. Jenže situace, které tam byly, jsme měli řešit líp.

* Svůj první gól jste vstřelil už ve 4. minutě, kdy vám stopeři Plzně nechali dost volného prostoru k zakončení. Překvapilo vás to?

Hodně mě skloňujete do patiček a parádiček, proto jsem se rozhodl, že letos budu víc střílet. Víťa Valenta šel do prostoru, já viděl odražený balon. Musím se pochválit, trefil jsem to super. Jasně jsem viděl, že to bude gól.

* V nadšení jste doběhl za postranní čáru, kde jste se objal s podavačem míčů. Proč?

Nejdříve jsem mával na rodinu, která seděla za brankou. Z Brna přijeli v hojném počtu, asi 45 lidí. Mladí kluci tam tak seděli, neradovali se, zatímco já byl v euforii. Na podavače se většinou křičí, ať míč podrží nebo ho rychle vrátí, tak jsem se s nimi chtěl pozdravit. Možná jste čekali nějakou parádičku nebo tancování, ale věděl jsem, že nás čeká moc práce. Na něco podobného bylo brzo.

* Neuškodilo vám rychlé vedení?

Začátek byl rozháraný, bylo tam hodně ztracených balonů. Věřil jsem, že díky rychlé brance se uklidníme, že to z nás spadne. Bohužel nám to uškodilo, ale takový je fotbal.

* Druhý gól jste přidal z penalty, na její rozehrání se dlouho čekalo. Co se stalo?

K tomu mám příběh. Na penalty jsme domluvení s Aldou, ale v tomhle jsem sobec. Kopal jsem je v přípravě, dařily se mi. Jenže Pavel Horváth mi vedle puntíku vykopl díru jako prase, abych přestřelil. Limberský mi nadával, abych to dal do břevna. A gólman mi naznačil, že zůstane stát. Tak si říkám vole, kam to kopneš? Možná viděl na internetu moje penalty z přípravy, proto jsem se rozhodl až metr před balonem. Naštěstí mi to vyšlo.

* Snížil jste na 2:3, ale na vyrovnání už jste nedosáhli. Mrzí to hodně?

Být to 3:3, lidi by zbořili stadion. Hlavně kvůli nim mě mrzí, že jsme nevyrovnali. Celou druhou půlku jsem je hecoval. V těchto věcech jsem v transu, miluju to. Remíza by pro nás byla jako vítězství. Povzbuzovali skvěle, proto jim to musíme vrátit za dva týdny s Olomoucí. Ale zkusíme něco dovézt už z Jablonce, aby se nás porážky nedržely a nedostali jsme se náhodou do krize. Loni jsem to zažil ve Viktorce, proto o tom mluvím. Bude to především na nás, starších. I já můžu hrát ještě lépe, pokud dostanu víc balonů.

Autor: Tomáš Železník


Chytit plzeňské góly? Bez šance, smutnil gólman Filipko

Po 2,5 letech znovu chytal zápas v nejvyšší domácí soutěži, na souboj s Plzní se moc těšil. Ale že první tři střely soupeře skončí v síti, to brankáře Slovácka Miroslava Filipka nenapadlo ani v nejhorším snu.

„Jak jsem se cítil? Krásný pocit to nebyl,“ přiznal Filipko. Další pokusy Plzně už zlikvidoval, porážce 2:3 přesto nezabránil.
Gólman, který všechny předchozí ligové starty zaznamenal v dresu Českých Budějovic, si toho ovšem moc vyčítat nemusel. Rány Střihavky a Rýdela přesně zapadly do horního růžku, moc šancí neměl ani proti Petrželově slalomu přes tři hráče.
„Kopl to bodlem zpoza dvou hráčů, už byl blízko,“ popsal Filipko. „Chytit se dá každý gól, ale tentokrát byly moje šance minimální,“ posteskl si.

V přípravě odchytal pět zápasů, aniž by dostal gól. Nyní inkasoval třikrát v rozmezí 24 minut. V čem vidí 35letý gólman hlavní příčinu?

„Plzeň nás přehrávala v záloze,“ popsal. „Zjednodušila hru, čímž vznikaly volné prostory a naše defenziva byla přetížená. Nestačili jsme je zdvojovat.“

Autor: Tomáš Železník


Pohled: Zápas, kde nebylo poražených...

Plzeňští fotbalisté křepčili před hloučkem svých příznivců, bouřlivě však vytleskávalo svůj tým i více než šest tisíc slováckých fanoušků. Třebaže se domácí tým vrátil do ligy porážkou, zdálo se, že v zápase nebylo poražených. Příznivci Slovácka sice mohli opouštět stadion smutní kvůli nešťastnému výsledku, ale rozhodně s dobrým pocitem a očekáváním příštího domácího zápasu. Ten sobotní nabídl skvělý fotbal, spoustu nádherných branek i fantastickou atmosféru. A vyhrát? To může přece vždycky jen jeden.

Autor: Radek Štěrba, sportovní redaktor MF DNES
 

Pohled: ...i porážka může být užitečná

Způsob, jakým se Slovácko dostalo do ligy, se vám nemusí líbit. Ale určitě je dobře, že v ní je. Nejen kvůli tomu, že počet moravských mužstev povážlivě klesá, ale hlavně kvůli skvělému zázemí a ještě lepším fanouškům. Město i okolí ovládla euforie, kterou zvýraznily výborné výsledky v přípravě. Ovšem po prvním utkání a první porážce se nabízí otázka, jestli nebyla příliš velká, jestli všichni kolem nepodlehli velkému očekávání. Přece jen jít z 10. místa ve druhé lize do nejvyšší soutěže je obrovský skok. Zápas s Plzní to jasně potvrdil. Přestože Slovácko v létě získalo kvalitní posily, ve fotbalovosti na svého soupeře nestačilo. Proto nezbývá než věřit, že to byla užitečná lekce. Nebylo by nic horšího, než kdyby se euforie proměnila v rozčarování a zklamání.

Autor: Tomáš Železník, sportovní redaktor MF DNES



Slovácký deník

Slovácko v premiéře vedlo, přesto padlo

Smutnou premiéru v první lize prožilo po dvou letech fotbalové Slovácko. Nová hvězda týmu Petr Švancara sice zářila naplno, když vstřelila obě branky svého týmu, Plzeň ale zaznamenala ještě o jeden nádherný gól víc. Natěšení hráči i fanoušci tak museli skousnout těsnou porážku.

1. FC SLOVÁCKO - PLZEŇ 2:3 (1:3)

Slovácko začalo návrat do nejvyšší soutěže ve velkém stylu. Už ve čtvrté minutě se do míče kousek za šestnáctkou opřel Petr Švancara, balon ve vzduchu opsal oblouk a zapadl přesně k pravé tyči plzeňské brány. Více než šesti tisícovkami diváků zaplněný stadion šílel, jenže brzy jej zchladila studená sprcha.

Domácí nedokázali odkopnout míč od vlastní šestnáctky, ten se dostal ke Střihavkovi a plzeňský útočník parádní ranou vyhnal pavouky z levé šibenice. Domácí to ovšem nezlomilo a měli šance jít opět do vedení. Švancarovi ale v poslední chvíli vypíchl míč Limberský a Chmelíček orazítkoval pouze břevno. „Byla velká škoda, že jsme nedali gól, zápas se mohl vyvíjet úplně jinak,“ povzdychl si domácí kouč Josef Mazura.

Po půlhodině hry totiž dvakrát krutě udeřila Plzeň. Nejprve potrestal špatnou Urbánkovu rozehrávku slalomem a střelou bodlem Petržela, vzápětí se opět do šibenice parádně trefil Rýdel. „Přestože pro nás zápas po krásné brance domácích nezačal dobře, první půli jsme zvládli na jedničku,“ radoval se plzeňský trenér Pavel Vrba.

Slovácko se vrátilo do hry deset minut po přestávce. Průnik s velkou chutí hrajícího Clebera zastavil až faulem plzeňský gólman a kopala se penalta. Při ní zachoval Švancara chladnou hlavu, Ticháčka nechal skočit do prázdna a technickou střelou poslal míč k levé tyči. „Útočník je od toho, aby dával branky a v tomto směru jsem s Petrem maximálně spokojený,“ uvedl na Švancarovu adresu domácí trenér.

Zaplněné tribuny pak hnaly své miláčky za vyrovnáním, leč marně. Žádnou vyloženou šanci si už domácí nevytvořili, nedovolali se ani odpískání druhé penalty za ruku jednoho z plzeňských hráčů v šestnáctce. „Chci se podívat na videu, jestli byla, nebo ne,“ řekl Josef Mazura, který se ale na tento okamžik nijak nevymlouval. „Plzeň nás v první půli přehrávala ve středu hřiště, navíc dala tři krásné góly, které se nedaly chytat. Kluci sice do poslední minuty bojovali a chtěli utkání zvrátit, nakonec to ale nevyšlo,“ dodal kouč Slovácka.

Jeho protějšek Pavel Vrba byl samozřejmě spokojený, přiznal však, že jeho mužstvo vyhrálo se štěstím. „Od šedesáté minuty jsme se strachovali o výsledek. Teď musíme vítězství potvrdit i doma, snad nebude platit První vyhrání z kapsy vyhání,“ dodal.

Autor: Michal Sladký

Útočník Petr Švancara: Fantastickým divákům to musíme vrátit

Útočník Petr Švancara v zápase proti Plzni naplno předvedl, proč ho Slovácko kupovalo. Už ve čtvrté minutě dostal více než šestitisícový kotel do extáze, když jeho parádní trefa skončila v šibenici Ticháčkovy branky. Ve druhém poločase navíc vrátil modrobílé znovu do zápasu, když snižoval z penalty. Na vytouženou remízu to ale nestačilo. Petr Švancara byl proto z výsledku po utkání hodně rozladěný. „Hoši, to je taková škoda. Já jsem z toho hotovej,“ řekl ještě před dotazy novinářům těsně po zápase.

* Jednoduchá otázka na úvod. Proč jste prohráli?

Za stavu 1:1 jsme mohli zápas rozhodnout a teď můžeme akorát litovat našich šancí. Jednu tutovku jsem měl já a Alda Chmelíček trefil břevno. Musíme si ale přiznat, že Plzeň byla trošku fotbalovější, hlavně v prvním poločase. Druhá půlka už byla vyrovnaná, takhle nějak bychom měli tady na Slovácku hrát. Táhnout za jeden provaz a soupeře do ničeho nepustit. Kdybychom dneska remizovali, tak by to pro nás bylo vlastně vítězství a lidé by stadion asi zbourali.

* Dal jste dvě branky, takže z vašeho pohledu to bylo vydařené utkání...

Asi to chcete hodnotit tak, že to byl promědobrý vstup, ale já určitě spokojený nejsem. Já jsem hned říkal, že si na Slovácko nejdu dělat nějaké svoje statistiky, ale jdu pomoct, abychom vyhrávali. Proto jsem byl strašně šťastný z našeho prvního gólu a možná jsem se radoval až moc. Nejhorší je, když cítíte, že zápas byl z našeho pohledu dobrý, ale stejně se prohrálo.

* Fanoušci vás hnali dopředu i za nepříznivého stavu. Co na to říkáte?

Vdalším zápase doma proti Olomouci to musíme těmto fantastickým divákům vrátit. Měta prohra strašně mrzí hlavně kvůli lidem. To, co se tady dělá pro fotbal, je něco neskutečného. Mocjim děkuji za to, jak nás povzbuzovali. Dnešní zápas jsme sice prohráli, ale nemůžeme být z toho úplně hotoví. Já řadím Plzeň hned po Spartě a po Slavii k tomu nejlepšímu, co naše liga má.

* Při prvním gólu se zdálo, že jste měl dostatek prostoru a také času ke střele. Souhlasíte?

Víťa Valenta tam šel dobře do souboje a odražený balon se dostal ke mně. Všichnimě skloňujete do všelijakých patiček a parádiček, a tak jsem se rozhodl, že budu víc střílet a trefil jsem to super - to se musímzase pochválit. Ale jak říká Láďa Vízek, takových se ukopne tak dvacet za sezonu. Myslím si ale, že všechny dnešní branky by mohly kandidovat na gól roku.

* Váš první gól jste běžel oslavit za podavači míčů. To není příliš obvyklé. Proč?

Já jsem nejdřív mával na rodinu. Za tou brankou, kde jsem dal gól, bylo celé moje příbuzenstvo. Přijeliměpovzbudit v hojném počtu, celá výprava z Brna čítala asi pětačtyřicet lidí. Co se týká těch malých kluků, tak ti tam tak seděli a ani se moc neradovali. Já jsem byl v takové euforii, že jsem přiběhl je trochu povzbudit.

* Ve druhém poločase vás dostala do hry proměněná penalta. Než jste ji šel kopat, tak to bylo hodně dlouhé čekání. Kde byl problém?

(Vtom Petru Švancarovi zvoní telefon: „Za chvíli jsem tam. Teď jsem na tiskovce, vem to prosím tě do kabely a vezmi také štulpny. Já ti pak zavolám,“ uděluje povely do mobilu.) Omlouvám se za ten mobil. A k tomu čekání mám takový příběh. Bylo to 1:3 a šel jsem kopat takovou tu nepříjemnou kontaktní penaltu. Kapitán Plzně Pavel Horváth mně udělal vedle puntíku díru jako prase, abych to překopl. Obránce Plzně Limberský mi zase řekl, že to kopnu nad nebo do břevna a gólman Ticháček na mě křičel, že zůstane stát. Vprvní chvíli jsem si říkal, ty vole, kam to kopneš? Dneska to mají gólmani jednodušší. Vyhledají si na internetu, kam to kopu, tak jsem se rozhodl, že se rozmyslím až metr před balonem a vyšlo mi to. Jenom škoda, že nepřišel ten třetí gól.

* Říkáte, že gólmani studují vaše penalty. Sledujete vy na internetu, kam se brankáři pohnou při penaltě?

Já se dívám na internetu jenom na ty erotické fotky, na nic jiného se nedívám. (V tiskovém středisku se spustila salva smíchu.) Ne, nechci si dělat srandičky, to se nehodí, když jsme prohráli, to tam raději nepište. Nedívám se na to, protože si myslím, že gólman se stejně rozhodne až na poslední chvíli.

* Ke konci utkání už se zdálo, že vám docházejí síly…

Měl jsem se nechat vystřídat. Odosmdesáté minuty jsem toho měl dost. Delší dobu mězlobí sval, který jsem začal ke konci zápasu už cítit.

Autor: Stanislav Dufka

Bývalá šéfka: Tým se musí více sehrát

Příliš těžký, ale mohl být atraktivnější. Tak hodnotili fanoušci Slovácka úvodního soupeře svých miláčků v první lize. Měli stoprocentní pravdu. Plzeň ukázala svoji sílu a odvezla si všechny body.

Fotbalové Slovácko tak má svou ligovou premiéru za sebou. Nutno dodat, že neúspěšnou. Ale byla opravdu neúspěšná? Slovácko sice proti Plzni padlo, ale není potřeba věšet hlavu. V Uherském Hradišti se totiž o sobotním večeru hrál znovu po několika měsících skvělý fotbal. S nešťastným koncem pro domácí, srdce fotbalového fanouška přesto muselo plesat.

Pět krásných gólů, skvělá kulisa a drama do poslední minuty. Když k tomu připočteme hlavní hvězdu večera baviče Petra Švancaru, který dal dva góly, tak divák i přes prohru nemohl na fotbal nadávat. „Já jsem spokojený, byla to paráda,“ řekl například Petr Říha, který přijel z Fryštáku.

Začátek nové sezony si nemohl nechat ujít ani majitel klubu Zdeněk Zemek. V hledišti se ale objevil až tři minuty po začátku zápasu. Od někoho v hledišti si vyzvedl tenisovou raketu a pozorně sledoval bitvu na zeleném trávníku. To ředitel společnosti Vladimír Krejčí už dobrou půlhodinu před premiérou pozoroval rozcvičování domácích borců z prostorů VIP tribuny.

Na zápase nechyběla ani bývalá šéfka fotbalového Slovácka Marcela Mrázková. Jak bylo jejím zvykem ve druhé lize, i při prvoligové premiéře téměř celý zápas stála u vchodu do VIP prostor oblečená do bílého dresu Slovácka. „Nový dres je krásný,“ usmívala se. „Jen se mužstvo musí víc sehrát,“ přidala svůj pohled Marcela Mrázková.

Premiéru na svých místech měli také fanoušci, kteří si zakoupili permanentky na klubová sedadla za 3000 korun. Během utkání dostali přímo na svá místa program, malé občerstvení a pivo. „Já jsem si to kupoval hlavně kvůli tomu, abych měl výborné místo, a to občerstvení je něco navíc. Ale snad nám přinesou ještě jedno pivo i v druhé půlce,“ přál si o poločase Václav Kovařík z Jalubí.

Autor: Stanislav Dufka

Pohled: O spokojenosti po prohře

Fotbalisté Slovácka vstoupili do prvoligové sezony porážkou s Plzní. Kdo utkání neviděl, mohl by při pohledu na výsledek říct: „No jasně, budou hrát o záchranu a nejspíš spadnou.“ Kdo však více než devadesát napínavých minut sledoval, musel z hradišťského stadionu odcházet sice smutný, ale spokojený. Spokojený s tím, že viděl parádní podívanou v parádní atmosféře s parádními góly.

Na hře domácích se dala najít negativa. Tím největším byl pád mýtu o nepropustné slovácké obraně, která během šestadvaceti minut třikrát kapitulovala. Byla by ale chyba hodit všechno jen na obránce a rozprášit to, na čem hra týmu dlouho stála. Prapůvod problémů totiž vězel ve hře záložní řady, která na tu plzeňskou v první půli vůbec nestačila, což ostatně po utkání přiznal i trenér Mazura.

Ten to sice vysvětloval tím, že chtěl hrát na dva útočníky, a proto měla Plzeň ve středu pole pořád jednoho volného hráče. Tenhle argument ale obstojí jen těžko. Na co byli vzadu čtyři obránci na osamoceného útočníka hostí? Včasné přeskupení možná mohlo zabránit nejhoršímu. Ale to se mi teď dobře píše, po bitvě je každý generál… Ocenit je potřeba také sílu soupeře. Vždyť Plzeň mnozí odborníci už před začátkem soutěže tipovali na atakování pohárových příček. V sobotu večer se navíc k nesporné kvalitě Horvátha a spol. přidala také kupa štěstí. Vsadil bych se totiž o cokoliv, že až do konce letošního ročníku Gambrinus ligy už Plzeňští nevstřelí ani jeden tak krásný gól, jaké byly ty tři do Filipkovy sítě.

I proto si Mazurův tým v žádném případě nezaslouží po prvním klopýtnutí zatratit. A já jsem přesvědčený, že fanoušci Slovácka to rozhodně neudělají. Ostatně to ukázali už při duelu s Plzní, když i za stavu 1:3 mužstvo neúnavně povzbuzovali. Za to se jim hráči odvděčili nasazením a bojovností až do konce zápasu, do hry dali pověstné srdíčko. Fandové Slovácka určitě pojedou své miláčky v hojném počtu povzbudit i do Jablonce a o pět dní později proti Olomouci bude ve „slováckém pekle“ minimálně stejná návštěva jako proti Plzni. A tipnu si, že tentokrát se bude slavit vítězství…

Autor: Michal Sladký

Deník Sport

Zábavný večer na Slovácku

Na obnovenou premiéru Slovácka v nejvyšší soutěži nakonec nebylo vyprodáno. Škoda, mělo být.

„V Česku se takový útočný fotbal málokdy vidí,“ liboval si trenér vítězné Plzně Pavel Vrba. Svatá pravda. Čtyři z pěti gólů byly úchvatné. Jak padly?

Paráda číslo 1 - Petr Švancara (5. min.): Domácí útočník se za šestnáctkou opírá do sklepnutého míče a Ticháček marně plachtí vzduchem. „Krásně trefené. Výstavní gól,“ ocenil Vrba. „Musím se po dlouhé době pochválit,“ dodal střelec Švancara.

Paráda číslo 2 - David Střihavka (11. min.): Také plzeňský kanonýr na sebe rychle upozorňuje. Nachází si odražený balon a napálí jej do levého horního rohu. „Vždycky hráčům říkáme, ať střílejí do šibenic,“ pousmál se Vrba.

Paráda číslo 3 - Milan Petržela (31. min.): Skvostnou akci předvádí bývalý hráč Slovácka. Petržela po tanci mezi beky zavěsí pohotovým bodlem. „Moc vám k tomu neřeknu. Prostě jsem prokličkoval mezi třemi hráči a nějak jsem to kopl na bránu. Gólman tak rychlou střelu nečekal,“ líčil Petržela. „Vystřelil lišácky,“ uznal brankář Miroslav Filipko. „Fantasticky vyřešené. Jinak to udělat nemohl,“ smekl gólmanův parťák Švancara.

Paráda číslo 4 - Filip Rýdel (35. min.): Na podobné dělovky z dálky je Rýdel kadet. Filipko opět nemá na ránu do šibenice nárok. „Všechno se dá chytit. Ale v tomto utkání byla minimální šance,“ pokrčil rameny nešťastný Filipko. „Napálil jsem to z jedné,“ popsal Rýdel.

Závěr: Diváci v Uherském Hradišti viděli na české poměry mimořádně atraktivní duel s nádhernými gólovými momenty. „Plzeň řadím kvalitou mezi Slavii a Spartu. Do pátého místa skončí stoprocentně. Už nebude hloupá,“ prohodil Švancara. „Takový fotbal přitáhne fanoušky do hlediště,“ nepochyboval trenér vítězů Vrba.

Autor: Michal Koštuřík

Švancara: Letos budu víc střílet

Dal dva góly, hned při své premiéře si podmanil obecenstvo v Uherském Hradišti. Přesto byl PETR ŠVANCARA po zápase s Plzní smutný. „Věřil jsem, že dám hattrick. Kdyby to skončilo 3:3, tak lidi zbourají stadion,“ prohlásil útočník 1. FC Slovácko.

* Co stojí za vaší porážkou?

„Musíme si přiznat, že Plzeň byla v první půli fotbalovější. Je to výborný tým. Mám rád třeba Limberského, který i z obrany útočí. Ale po přestávce jsme ukázali, jak by se mohlo na Slovácku hrát. Skoro do ničeho jsme soupeře nepustili. Zápas jsme mohli rozhodnout za stavu 1:1. Alda Chmelíček dal břevno a já jsem si při úniku nevšiml, že je za mnou Limberský. Spokojený nejsu.“

* Sám se sebou však být můžete, ne?

„Už jsem říkal, že jsem si nepřišel dělat do Slovácka své statistiky. Ano, asi jsem měl dobrý vstup. Byl jsem hodně šťastný za první gól. Možná jsem se radoval až moc. Všichni mě skloňujete do patiček, parádiček. Tak jsem si řekl, že letos budu víc střílet. Trefi l jsem to super. Musím se po delší době pochválit. Jak tvrdí Láďa Vízek: Takových se ukopne dvacet za sezonu.“

* Trefu jste nečekaně oslavil s podavači míčů. Proč?

„Nejdřív jsem mával na rodinu, která seděla za brankou. Z Brna za mnou přijela výprava asi pětačtyřiceti lidí. A pak jsem uviděl ty kluky, že se ani moc neradují. Na podavače každý křičí, chtěl jsem se s nimi pozdravit a poradovat.“

* Po pauze jste si troufl i na pokutový kop za stavu 1:3. Jeho exekuce se ale oddalovala...

„Jsme určení s Aldou Chmelíčkem, ale on to nechal na mně. Já jsem v tomto sobec. Penaltu chci hrát sám. Horváth mi kopal vedle puntíku díru jako prase. Limberský na mě řval, že to dám do břevna. A brankář Ticháček řekl, že zůstane stát. Tušil, že na něj budu něco vymýšlet. Tak jsem se rozhodl až metr před balonem. Vyšlo to.“

* Z porážky jste ale zdrcený, že?

„Jsem zklamaný i ze sebe. Dalo se vypracovat víc šancí. V osmdesáté minutě jsem toho měl dost. Mohl jsem se nechat vystřídat. Po klucích chci víc balonů do soubojů jeden na jednoho. V nich si věřím. Rád bych byl víc vytížený. Kvůli lidem jsem chtěl dát třetí gól. Bojím se, aby na nás tahle porážka nedolehla. Do Jablonce pojedeme vyhrát.“

Autor: Michal Koštuřík

Dobrý den s Kurýrem

Švancara na všechno nestačil

Na obnovenou premiéru v n vyšší soutěži bylo natěšené celé Slovácko. Euforii podpořila navíc rychlá branka. Jenže z vedení se domácí tým dlouho neradoval. Hosté totiž byli stoprocentní v efektivitě a z prvních tří střel vstřelili tři branky a vlastně tak rozhodli o vítězství už do poločasu. Slovácko se ve druhém poločase snažilo, podařilo se mu dokonce snížit. Vytvořilo si i výrazný tlak, ale na vyrovnání to nestačilo.

JAK ŠLY MINUTY:

5. Začátek z říše snů. Valenta vyhrává hlavičkový souboj na hranici šestnáctky, míč sklepává Švancarovi, který pohotovou střelou trefil pravý horní roh - 1:0.

11. Radost domácím dlouho nevydržela. Z podobné situace se podobnou ranou, tentokrát do levého horního rohu, trefil Střihavka - 1:1.

14. Minuta, která mohla zlomit vývoj utkání. Nejprve se do šestnáctky dostal sám Švancara, ale Kolář dokázal na poslední chvíli odvrátit. Pak Švancara vtipně uvolnil Chmelíčka, který šel sám na brankáře. Přehodil jej, jenže míč se od břevna odrazil jen před brankovou čáru a dobíhající Racko jej nedokázal dopravit do prázdné brány.

20. Po dlouhém autu se dostal míč k Hájovskému, který těsně minul domácí bránu.

27. Nepřesně střílel také Horváth.

31. Obranou domácích prokličkoval Petržela a z hranice šestnáctky překvapivou střelou překonal Filipka - 1:2.

35. Ránu z říše snů předvedl Filip Rýdel. Z dobrých dvaceti metrů napálil míč v běhu přesně do pravého horního rohu - 1:3.

44. Horváth poslal do uličky Petrželu. Filipko však včas vyběhl a skvělým zákrokem zachránil.

50. Švancara našel v šestnáctce hlavu Chmelíčka, který však mířil mimo.

53. Pěknou střelou se blýskl Jiráček a ještě lepším zákrokem Filipko.

56. Švancara elegantně prostrčil Cleberovi do šestnáctky, ten udělal kličku brankáři a nařízenou penaltu bezpečně proměnil Švancara - 2:3.

75. Tlak domácích sílil. Vyrovnání měl na hlavičce Šimáček. U zadní tyče, ale nedokázal míč usměrnit do brány.

Na takový fotbal diváci chodit budou

Pět branek, které mohou soutěžit o gól ligového kola, několik dalších vyložených šancí na obou stranách, fotbal nahoru - dolů. To bylo premiérové menu, které servírovaly v sobotu večer oba celky. Divák se rozhodně nenudil. A jestli si vedení Slovácka vytklo za cíl bavit diváky, tak první krok se mu povedl. Jenže. Ligový bod za podařené vystoupení nezíská ani jeden. Spokojení totiž byli hosté.

„První poločas z naší strany byl výrazně lepší než druhá půlka. Zápas pro nás nezačal dobře. Po situaci, kdy stoper zbytečně ustupoval, propadl balon a padla první branka. Pak jsme však začali hrát tak, jak bychom venku hrát chtěli. Tzn. rychlá přechodová fáze, koncovka. Nejenom že jsme dali tři góly, ale vypracovali si situace, po kterých jsme při troše štěstí mohli vést i výraznějším způsobem. Musím se ale přiznat, že za stavu 1:1, kdy měli domácí tutovou šanci, jsme mohli znovu prohrávat. Z tohoto pohledu si myslím, že zápas byl v první půli oboustranně útočný a zajímavý. Ve druhém poločase jsme hráče upozorňovali, aby neudělali školáckou chybu, a asi v 60. minutě daroval Hájovský míč soupeři. Soupeř nás pak donutil k chybě, po které byla penalta. Závěr byl hektický. Domácí zjednodušili hru. Nakopávali míče. Po odchodu Koláře jsme nedokázali dát do přechodové fáze takovou kvalitu jako v první půli. O výsledek jsme se strachovali do poslední minuty a měli jsme více štěstí než domácí a vítězství uhájili,“ zhodnotil zeširoka plzeňskou výhru kouč Viktorie Pavel Vrba.

U jeho protějšku byly vidět na tváři zcela rozdílné pocity.

„Spokojený být nemůžu, protože jsme chtěli alespoň bodovat a to se nám nepodařilo. Kluky chválím za bojovnost, i za nepříznivého stavu nesložili zbraně, chtěli otočit výsledek a neměli k tomu daleko. V prvním poločase bylo vidět, že Plzeň byla lepší kombinačně i rychlostně. U branek, dvakrát vymetená šibenice u střel, které se nedají ani chytat. Brankář si nesáhl na míč a už tam měl tři branky. Až se podívám na záznam, tak budu asi vyčítat obraně druhou branku Petržely, kdy jsme okolo něj tři hráči, necháme jej prokličkovat a vystřelit. Ve druhém poločase jsme udělali maximum, abychom výsledek otočili. Podařilo se nám snížit, což bylo plus. V závěru nám chybělo trošičku klidu a víc fotbalového umu. Hrozně rád se podívám, jestli nastřelená ruka v šestnáctce na penaltu byla, nebo nebyla,“ pozastavil se u jednoho z momentů z hektického závěru, kdy hostující hráč zahrál rukou, trenér Slovácka Josef Mazura.

Mercedes vyjel z garáže

Jestliže se od Petra Švancary očekávalo mnohé, tak svoji roli tahouna a lídra týmu naplnil. Dvě branky vstřelil sám a další šance spoluhráčům dokázal připravit.

* Kde se rozhodovalo o vaší prohře?

Já to vidím za stavu 1:1, kdy jsme měli dvě šance. Jednu jsem měl sám. Neviděl jsem ale za sebou Limberského a on mi míč vypíchl. Druhou měl Aleš Chmelíček, který nastřelil břevno. Samozřejmě si musíme přiznat, že Plzeň byla v prvním poločase fotbalovější. Za druhý poločas bych chtěl říci, že takto nějak bychom na Slovácku mohli hrávat. Táhli jsme za jeden provaz. K ničemu jsme je nepustili a byly tam nějaké situace, které mohly skončit líp. Alespoň šancí. Důležité je, že to chceme divákům vrátit. Za sebe moc spokojený nejsem. Dvě branky je možná dobrý vstup, ale já už říkal na začátku, že sem nejdu honit svoje statistiky, ale pomoci kolektivu. Proto jsem byl šťastný z toho prvního gólu. Bylo to na mně vidět a možná jsem se radoval až moc. Mrzí mě to hlavně kvůli zdejšímu regionu. Jsem tady dva měsíce a ti lidi, co tu dělají pro fotbal, to je něco neskutečného. Skvěle nás povzbuzovali i za stavu 3:1. To jim musíme vrátit v Olomouci.

* Při vaší brance jste měl poměrně hodně prostoru. Jak vůbec padla?

Víťa Valenta šel velmi dobře do souboje. Míč se od něj dostal ke mně a já se pro tuto sezónu rozhodl, že místo kudrlinek a parádiček budu více střílet. Taky jsem se o to za zápas myslím třikrát pokusil. Trefil jsem to super. To se musím po dlouhé době pochválit. Po brance to ze mě spadlo, ale nemyslel jsem na sebe, ale myslel jsem, že to pomůže hlavně týmu. Že z něj spadne také nervozita, protože do té doby jsme tam měli několik ztracených míčů apod. Dnes padly ale pěkné góly všechny, a pokud se pořád dělá nějaký výběr gólu kola, tak budou mít těžký výběr.

* Když jste napálil míč, tušil jste hned, že z toho bude gól?

Dráhu míče jsem měl v zorném poli, takže ano. Já bych z toho gólu ale zase nějakou extra parádu nedělal. Mám raději branky, kdy někoho obejdu, zakombinuju a tak. Jsem zklamaný, že jsme to nezvládli, hlavně kvůli divákům. V takovém prostředí jsem v euforii. Ve druhé půli jsme je i hecoval. Pro mě je to prostě parádní prostředí. Byl jsem v tranzu a to já miluju. Škoda že jsme to nedotáhli. Remíza by pro nás byla vítězstvím.

* Před penaltou se dlouho nehrálo. Co se na hřišti dělo?

K tomu mám příběh. Bylo to 3:1 a já šel kopat takovou tu nevděčnou, kontaktní penaltu. Jsme určeni s Aldou Chmelíčkem a on to nechal na mně. Navíc jsem si řekl, že by to zkušenost měla vzít na sebe. Kopal jsem je i v přípravě a dařilo se mi. Nicméně Pavel Horváth mi tam udělal vedle puntíku díru jako prase, abych to překopl. Limberský mi nadával, abych to kopl do břevna, a gólman mi říkal, že zůstane stát. V první chvíli jsem si říkal: Ty vole, kam to kopneš? Dnes se už dají najít na internetu zahrávané penalty, takže gólman asi čekal, že něco vymyslím. Dloubnu nebo tak. Proto jsem se rozhodl až metr před balonem a vyšlo to.

* Vy sledujete na internetu brankáře soupeřů?

Ne. Já na internetu sleduju jen erotické fotky (smích mezi novináři) To tam ale nepište.

STŘÍPKY ZE SPRCH

Mercedes ve vozovém parku Slovácka doplnil v sobotu Aleš Chmelíček, který měl blízko ke znovuzískání vedení. Jeho lob přes brankáře skončil za stavu 1:1 na břevně. „Dvě rány Plzně skončily v šibenici. To jsou branky, které nepadají každý den. Pak už se těžko hrálo. V kabině jsme si ale řekli, že není nic ztraceného, že na ně vletíme, a myslím, že se nám to podařilo. Chyběla nám jenom jedna branka. Ve druhé půli si Plzeň nevypracovala žádnou šanci. Mrzí nás to strašně moc, ale je to první kolo a myslím, že se z toho ponaučíme a bude to dobrý. Zpočátku jsme měli v obraně soupeře dostatek prostoru a se Švancim jsme si tam naráželi míč, z čehož byly i šance. Potom si na to Plzeň už začala dávat pozor, i trenér Vrba je na to upozornil ze střídačky, ať si to pohlídají. Pak to bylo už těžké. V závěru jsme míč nakopávali, ale oni tam měli obrovské hráče, kteří byli ve vzduchu silní, takže to bylo těžké. Pro diváky to bylo určitě dobré utkání.“

V plzeňském dresu nastoupili také dva hráči, kteří ve Slovácku působili v předchozích letech. Jeden z nich, Milan Petržela, oslavil svůj návrat brankou, která příznivcům Slovácka radost neudělala. „Ani nevím, jak to padlo. Podařilo se mi mezi třemi hráči udělat kličku a jak se říká: Když nevíš co s míčem, tak do něj kopni, tak jsem to tak udělal a spadlo to tam. Ani jsem se nesnažil zamířit. Doufal jsem, že to gólman nebude čekat, tak jsem to napálil bodlem, takovou rychlou střelu.“

Zdroj: