Odmítl Bari – teď měl premiéru na Slovácku

Loni v létě byl na testech v druholigovém italském klubu AS Bari. Levonohý záložník Marek Havlík na Apeninském poloostrově zaujal. Kvůli jeho angažmá přijel na Moravu i sportovní ředitel italského klubu. Na poslední chvíli si ale přestup rozmyslel a od smlouvy odstoupil.

„Zatím toho nelituji. Je to strašně daleko, v Itálii bych byl sám, chyběla by mně rodina a neumím ani jazyk," přiznal sedmnáctiletý fotbalista.

Nedělní den si bude pamatovat

V zimě ho angažovalo Slovácko, téměř celé jaro, ale nastupoval jenom za mládežnické celky Uherského Hradiště. V předposledním ligovém kole proti ostravskému Baníku se dočkal prvního ligového startu ve své kariéře. „Ten den si budu pamatovat do konce života. Věděl jsem, že půjdu s áčkem na střídačku, ale vůbec jsem netušil, že bych mohl nastoupit. Myslím si, že tomu pomohla trošku i náhoda. Dvacet minut před koncem měl Milan Kerbr nějaké zdravotní potíže, tak jsem šel na hřiště," líčil svoje dojmy z ligové premiéry nadějný hráč.

Baník Ostrava, ikona českého fotbalu Milan Baroš a více než šest tisícovek diváků. K tomu výhra Slovácka a děkovačka s kotlem fanoušků po zápase. Marek Havlík si užil premiéru, na kterou se nedá zapomenout, a v sestavě rozhodně nebyl jenom do počtu. Už po pár minutách na hřišti si šikovně poradil se dvěma fotbalisty Ostravy. „Byl jsem trošku nervózní, ale jak jsem obešel ty dva hráče, tak to ze mě spadlo. Ani nevím, jak jsem to udělal," usmíval se mladý talent, který během závěrečné dvacetiminutovky přišel do kontaktu i s Milanem Barošem. „Bylo to v souboji na půlce. Zkušeně si mě pokryl, myslím, že mě i trochu přidržel," postěžoval si.

Fandila celá rodina

Na stadionu Miroslava Valenty fandila nejmladšímu z rodiny Havlíků celá rodina. Oba starší sourozenci hrají aktivně fotbal a první ligový start svého bratra si pochopitelně nechtěli nechat ujít. „Jak se dozvěděli, že budu na lavičce, rychle sháněli lístky. Jsem rád, že jsme vyhráli, protože brácha Ivoš fandí Baníku," prozradil Marek Havlík, který začínal svoji kariéru v malé vesničce Lubná u Kroměříže. „Fotbal hrával otec, děda a vlastně celá rodina jsme fotbalisté. Jeden brácha hraje v Morkovicích a druhý u nás v Lubné. Tam jsem byl jenom v přípravce, od žáků jsem přešel do Kroměříže. Za dorost jsem hrál jenom pár zápasů, od patnácti jsem začal nastupovat za mužské áčko," přibližoval svoji kariéru šikovný záložník, který už v 15 letech hrál semifinále národního poháru za Kroměříž.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku