Michal Daněk: Sparta má vnitřní problémy, můžeme toho využít

Mužem zápasu Slovácka proti Baníku sice diváci zvolili střelce první branky Jana Kuchtu, ale obrovský podíl na výhře měl gólman Michal Daněk. Na jeho výkon upozornil i domácí kouč Michal Kordula.

„Byl jeden z těch, kteří zachraňovali zápas. Patří mu velký dík, že mužstvo v důležitých situacích podržel.“ Dá se očekávat, že jeho podporu bude mančaft potřebovat i v nedělním zápase, který odehraje na horké půdě pražské Sparty. „Dá se tam bodovat, ale musíme plnit taktiku a pokyny trenéra,“ říká odvážně rodák z Hlučína.

Jaký čekáte na Spartě zápas?
Hrozně těžký. V momentální situaci nikdo neví, co od Sparty očekávat. Mají svoje vnitřní problémy, ale na druhou stranu to musíme brát jako další ligové utkání. Nesmíme se z toho podělat, musíme hrát podle svého a plnit taktické pokyny trenéra. Pokud to všechno splníme, tak si můžeme z Letné odvést nějaký slušný výsledek.

Myslíte, že bude mít na výkon Sparty výsledek ze čtvrteční pohárové odvety proti Subotici?
Mohlo by to něco napovědět. Pokud Sparta vyhraje a postoupí, tak by se mohla trošku uspokojit a podcenit nás, ale znovu říkám, že v naší lize můžeme bodovat s každým mančaftem. Všechny zápasy začínají za stavu 0:0.

Vraťme se ještě k uplynulému kolu. Proti Baníku jste si docela zachytal, že?
Tak jasně, zachytal. Musím také říct, že v první půlce jsem tam měl při jedné rozehrávce střet myšlenek. Jsem rád, že jsem kluky podržel. Věřím, že když bude potřeba, tam mi to vrátí. Myslím si, že jsme zápas proti Baníku (2:1) zvládli hlavně jako tým, ne jako jednotlivci.

Za Baník jste hrával, pocházíte z toho regionu. Byl to pro vás prestižní zápas?
Proti Baníku je to pro mě vždycky víc oživující jako jiné zápasy. Už jsem říkal před sezonou, že moje kariéra už nebude v uvozovkách dlouho trvat, i když si pořád myslím, že takové tři, čtyři sezony bych mohl ještě chytat. Je jasné, že musím být zdravotně v pořádku. Chci si všechny zápasy, které chytám a budu chytat užívat, chci trenéru dokázat, že na to pořád mám. Vděčím mu za to, že mě do branky posílá.

Po vítězné brance v poslední minutě jste běžel oslavovat přes celé hřiště. Radost byla asi obrovská…
Bylo to spontánní. Dát branku v poslední minutě je vždycky něco neuvěřitelného, ještě když je to vítězný gól. Ta radost byla opravdu velká. Byla o to větší, že jsem měl v hledišti rodinu, nejvíc spokojený byl asi kluk.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku