V krvi mu koluje maďarská krev, už osmnáct let však žije v Česku. Bývalý fotbalový útočník Slovácka nebo Bohemians Praha Ferenc Róth tvrdí, že se zde usadil natrvalo, s manželkou a dvěma dcerami bydlí kousek od Plzně.
„Jsem v Česku spokojený, mám skvělou ženu i děti. Máte dobré pivo, jen knedlíky mi nejedou,“ říká s úsměvem 45letý Róth v rozhovoru pro Sport.cz, ve kterém vzpomíná na začátky v Česku, na „učitele“ češtiny Milana Petrželu, a také prozrazuje, jestli v nedělní přípravě v Budapešti bude držet palce Maďarsku nebo Česku.
Máte v paměti den, kdy jste v roce 2005 dorazil na Slovácko?
Určitě mám. Pár dnů předtím jsme v maďarské lize hráli s Lombard Pápa proti Ferencvárosi. V poločase jsme prohrávali nula tři, do kabiny přišel majitel klubu a řekl nám, ať ve druhé půli aspoň neděláme ostudu. Dal jsem hattrick, zápas skončil remízou. Druhý den mi volal manažer, jestli bych nechtěl zkusit českou ligu ve Slovácku.
Co jste odpověděl?
Ty bláho. (směje se) Ba ne, tenkrát něco maďarsky. Nevěděl jsem úplně, kde Uherské Hradiště leží, ale nakonec jsem kývnul. Přišli se mnou tenkrát na zkoušku i nějací Brazilci, trenér Molnár si nechal mě.
Pral jste se s jazykem?
Neuměl jsem česky ani slovo. Asi jako Češi, když slyší maďarštinu. Půl roku jsem seděl doma sám, s klukama jsem nikam nechodil. Tahali mě sice na kafe, na večeře, jenže co bych tam dělal? Jen seděl. Časem jsme si ale koupil slovník a začal se učit. Spoluhráči mi hodně pomohli, nejvíc Milan Petržela. Vzal si mě na starost, byl mým učitelem češtiny. Tenkrát byl ještě mladý cucák.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|