Vypadají jako fanoušci vítězného týmu. V jedné ze strahovských hospod popíjejí v dobré náladě pivo a učí přítomné štamgasty a personál pivnice slovácké písničky.
Jejich milované Slovácko přitom před necelou hodinou prohrálo finálovou bitvu o pohár Českomoravského fotbalového svazu. Navíc ze zápasu neviděli první půlhodinu. Přesto nikdo neutrousí ani jednu nadávku.
Posádku posledního z osmadvaceti fanouškovských autobusů, které byly na finálový duel Slovácka s Teplicemi vypraveny, tvoří převážně mladí lidé z Uherskohradišťska. Scházejí se už tři čtvrtě hodiny před plánovaným odjezdem od hradišťského stadionu, přinášejí vlajky i hudební nástroje. „Fandové v našem autobuse jsou rekrutováni především z řad členů cimbálových muzik a folklorních souborů,“ osvětluje přítomnost několika houslových futrálů lídr „osmadvacítky“ Jakub Jordán, který sám tančí ve staroměstské Dolině.
S úderem jedenácté hodiny dopolední se kolona několika autobusů dává do pohybu. Ještě se neodbočí ani na hlavní silnici a prostorami vozu se nese lupání charakteristicky značící, že někdo právě otevřel sedmičku vína. Cestou do Brna výletníci ochutnávají jednotlivé vzorky a diskutují o věcech fotbalových i nefotbalových. V moravské metropoli pak přistupují fanouškovské posily.
Jednomu z bočních skel autobusu dominuje česká státní vlajka vylepšená nápisem „Míkovice č.p. 50.“ „Je to číslo popisné naší domácí stanice, neboli míkovické hospody U Slezáčků, kde se scházíme snad každý den,“ vysvětluje míkovický fanda Martin Řezníček. „Tipuji, že dnešní zápas Slovácko do vítězného konce spíše nedotáhne, ale věřit v to nepřestávám,“ dodává mladík.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|