Dukla, Ostrava, Teplice ... Slovácko všechny finále prohrálo, vzpomínky zůstaly

Na tyto duely se nezapomíná. Hned třikrát se dostali fotbalisté Slovácka do finále domácího poháru, ani jednou ale neuspěli. V roce 1990 podlehla tehdy třetiligová Slovácká Slavia v Hodoníně Dukle Praha 3:5, v Olomouci nestačil v lize se zachraňující se celek z Uherského Hradiště na Baník Ostrava a naposledy Moravané podlehli v Praze na Strahově coby druholigista Teplicím 0:1. Připomeňte si s Deníkem, jak památné zápasy vypadaly, kdo tehdy nosil dres Slovácka.

Slovácká kopaná se zapsala poprvé do pohárové historie České republiky v roce 1990.

Tehdy třetiligový tým z Uherské Hradiště se probojoval přes prvoligový Baník Ostrava a Bohemians Praha do finále tehdejšího Českého poháru, které se odehrálo 11. dubna 1990.

Parta trenéra Ladislava Janského se v Hodoníně postavila Dukle Praha a přestože velmi rychle inkasovala, připravila favorizovanému soupeři perné chvíle a stadionu nabitému téměř sedmitisícovou návštěvou slováckých fanoušků, krásné fotbalové chvíle.

Už v 10. minutě využil nedorozumění v obraně vojáků Takáč a po půlhodině využil famózní přihrávku zkušeného Lorence mezi stopery Ježek. Rychlonohý útočník "Slovácké" utekl obráncům na začátku druhého poločasu a nad Duklou se začaly stahovat mračna. Během šesti minut je ale rozehnala trojice Foldyna, Hapal a Korejčík a zkušení ligisté už zápas dovedli k postupu do finále tehdejšího Československého poháru, kde si poradili i s Interem Bratislava.

„V samotném finále s námi nikdo nepočítal. V momentě, když jsme ve druhé minutě inkasovali, tak mně blesklo hlavou, jen ať z toho není ostuda, protože zápas byl v přímém přenosu v televizi. Po vyrovnání z nás ale spadla nervozita, hra se vyrovnala a náš výkon byl slušný. Šli jsme do vedení až na 3:1. Na hřiště pak přišel Karoch a začal ve středu hřiště hru režírovat. Dukla pak snížila, brankou, kterou by dnes asi VAR neposvětil, protože byla podle našeho názoru z ofsajdu, ale to už je dnes historií. Nám postupně přece jen začaly docházet síly, protože ten zápas byl extrémně náročný. Závěr byl už jen otázkou času, kdy to Dukla definitivně zlomí a to se potvrdilo,“ hodnotí duel po letech na klubovém webu bývalý kapitán Slovácké Slávie Uherské Hradiště Jiří Flašar.

Zážitkem pro něj byla celá cesta pohárem, nejenom samotné finále. „Čtvrtfinále s ostravským Baníkem, domácí výhra 4:3 na velmi těžkém terénu s pražskou Bohemkou a pak samozřejmě finálový duel v Hodoníně, kde jsme si byli dvakrát zatrénovat a zvyknout si na prostředí i terén. V den utkání jsme měli společný oběd u tehdejšího "Šarovce" a pak jsme jeli do Hodonína,“ vybavuje si.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku