V listopadu mu bude čtyřiatřicet let. Ve Slovácku si chce útočník Radim Holub splnit jeden z posledních fotbalových snů. Rád by pomohl vrátit klub tam, kam podle něj patří. Tedy mezi elitu. Pomohlo by mu to definitivně zapomenout na hořký konec v Mladé Boleslavi.
Léta jste hrával první ligu. Už můžete říct, že byl odchod do druholigového Slovácka dobrým krokem?
„Myslím, že jo. V létě jsem měl dvě nabídky, jednu z nich z Kladna. Ale bylo to jen oťukávání. Pak se ozval trenér Mazura ze Slovácka. Cítil jsem od něj velký zájem, tak jsem to vzal. A zatím nelituju. První dva zápasy jsme vyhráli, pak jsme remizovali s Duklou. Šlape to. I když na HFK Olomouc na nás padla jakási jarní únava. Všem se nám těžko běhalo. Teprve se musíme sehrát.“
Přišel jste, abyste týmu pomohl góly. To se vám však nedaří. Štve vás to?
„Vím, že se ode mě čekají góly. Rád bych je dával. Tady se ale hraje trošku jiným stylem než v Mladé Boleslavi. Méně útočně. V prvních dvou utkáních jsem neměl pořádnou šanci. Takže mě ani nemůže mrzet, že jsem nedal gól. Asi nejblíže ke skórování jsem byl proti Dukle. V Boleslavi létaly centry zprava zleva. Ve Slovácku je to jinak. Musíme si na sebe zvyknout. Třeba Brazilec Cleber hraje dobře, ale místo centru ještě míč zasekne. A taková Dukla hrála v obraně dobře. Hodně jsme se naběhali. Bylo znát, že tam má zkušené kluky.“
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|