Chorý měl před obličejem pěst soupeře. Nadával nám i našim rodinám, vysvětluje Šumulikoski

Nezopakovali výtečný výkon z předchozího ligového duelu s fotbalisty Brna, avšak kýžený bod za bezgólovou plichtu se Slováckem si z Uherského Hradiště odvezli. Nováček z Olomouce tak navázal na vydařený vstup do sezóny. Zápas byl chvílemi docela vyhrocený, na pěsti ale nakonec nedošlo, i když vzduchem létaly nadávky.

„Bodík zvenku pochopitelně beru. Tentokrát jsme ale nebyli zdaleka tak aktivní jako v minulých duelech. Jen minimálně jsme ohrozili soupeřovu branku. To, že jsme podruhé za sebou udrželi čisté konto, je určitě pozitivní, směrem dopředu jsme ovšem byli málo sebevědomí," dává trenér Sigmy Václav Jílek najevo spokojenost především s výsledkem.

Jediné dvě olomoucké šance měl už v první půli útočník Tomáš Chorý. „Brankář Slovácka Heča mě bohužel vychytal. Ale remíza je pro nás dobrá, jsme za ni rádi," říká smířlivě.

Chvíli před pauzou byl společně s hradišťským kapitánem Veliče Šumulikoskim hlavním aktérem emotivní strkanice. Před obličejem se mu dokonce na okamžik ocitla Makedoncova pěst. „Dostal jsem žlutou kartu. Myslím, že nezaslouženě, nic jsem neprovedl," tvrdí Chorý.

Námitce, že si domácí fotbalisté stěžovali na jeho neustálé nadávky, se jen pousměje. „Během utkání si přece občas nadávají všichni. To musí hráč unést. Já takové vyhrocené zápasy miluju. Užívám si je. Šumulikoski mi přece nadával taky, akorát já snesu víc než on," je přesvědčený dvaadvacetiletý Chorý.

O čtrnáct roků starší Šumulikoski s ním nesouhlasí. „Nadával mně, Daníčkovi i Hofmannovi. Bral si do úst i naše rodinné příslušníky. Musí sníst ještě hodně chleba, aby si mohl něco takového dovolit. Je pořádně drzý, ale myslím, že ho brzy někdo uklidní," domnívá se zkušený středopolař Slovácka.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku