Místo kopaček měl na nohou žabky a jeho pravou ruku zdobila bílá bandáž. Útočník 1. FC Slovácko a se třemi brankami nejlepší střelec týmu Aleš Chmelíček jen smutně pokukoval po spoluhráčích, kteří na trávníku absolvovali další tréninkovou jednotku. On sám se zapojit nemohl. V pohárovém utkání v Hulíně si totiž zlomil ruku a na fotbal musí na čas zapomenout. Nejčernější prognózy hovoří až o pěti týdnech nucené pauzy.
Aleši, jak jste ke svému zranění vlastně přišel?
A víte, že ani přesně nevím? Šel jsem do souboje s gólmanema přitom jsem si o něj zřejmě vykloubil ruku v zápěstí. Po chvíli jsem už ale věděl, že je zle, ruka bolela jako čert.
Osudný okamžik přišel v 70. minutě zápasu, přesto jste jej dohrál až do konce. Bylo to z toho důvodu, že jste už nemohli střídat, nebo se s tím dalo hrát?
Vedli jsme pouze o jeden gól, a už jsme nemohli střídat, proto jsem zůstal na hřišti. Byl to sice trochu risk, ale naštěstí se už nic nestalo. Do soubojů už jsem ale raději nechodil, snažil jsem se hrát spíš pozičně. Musímříct, že v závěru už jsem dohrával silou vůle, ruka hodně bolela.
Tušil jste hned, že je ruka zlomená?
Zlomeninu odhalilo až večerní vyšetření v nemocnici. Doktor mi řekl, že budumimo hru pět týdnů. Jsme ale domluvení, že po třech týdnech bych dal sádru dolů a zkusil bych nasadit ortézu, se kterou se dá hrát. Uvidíme, jak to půjde.
Zápas v Hulíně byl vůbec celý nepovedený...
Však jsme si to pak taky s klukama v kabině pořádně vyříkali. Takhle hrát prostě nemůžeme. Aspoň že jsme splnili cíl a postoupili dál. V dalším kole se střetneme s Brnem a já věřím, že to bude úplně jiný zápas.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|