Bravo aneb Report ze zápasu s Jabloncem

Pět ligových zápasů bez prohry, 193 minut neinkasovaná branka a bezprostřední kontakt s horní polovinou tabulky, to byla vizitka Slovácka před dohrávkou 9.kola nejvyšší fotbalové soutěže. Když k tomu fanoušci přidali vizitku soupeře, severočeského Jablonce, která spočívala v jeho obrovské útočné síle, kdy svěřenci bývalého kouče SYNOTU Františka Komňackého nastříleli během osmi zápasů úctyhodných 24 gólů a hlavně díky této ofenzivní smršti se ambiciózní klub vyšvihl na druhou pozici, tak měli jasno - bude se jednat o vysoce atraktivní, zajímavý a oboustranně útočný fotbal, ve kterém si fotbaloví nadšenci skutečně přijdou na své. Zápas začal v 18:30 a jeho realita ještě předčila veškerá očekávání, hlavně pro fanoušky domácího týmu bylo dění na hřišti pastvou pro oči. Hráči v bílých dresech se totiž nejméně vyrovnali účastníkovi Evropské ligy, který v létě řádně potrápil nizozemský Alkmaar, v jistých fázích utkání dokonce jablonecké přikovali k vlastní šestnáctce a donutili soupeře bránit pouze za cenu odkopů. Co víc, velkou radost slováckým příznivcům dělala skutečnost, že domácí jedenáctka hrála jako jeden muž, na všech byla vidět velká touha po úspěchu, která byla navýsost podpořena činy na hřišti. Ohromné nasazení a jeden z nejkvalitnějších výkonů Slovácka v jeho novodobém účinkování v 1.lize znamenaly, že celý slovácký klub včetně fanoušků dostal k pondělní večeři naservírované sladké jablko v podobě cenného skalpu silného protivníka. Došek aspol. zdolali jablonecký výběr 1:0 a na stadionu Miroslava Valenty, kde po celý čas zápasu vládla výtečná atmosféra, vypukla obrovská euforie. Ale pojďme pěkně popořadě.

Tribuny hradišťského stánku se zaplňovaly jen pozvolna, svou roli mohl sehrát pondělní termín a faktor televizního vysílání, nakonec byl ohlášen počet 4 458 diváků, což znamenalo 55% procentní obsazení kapacity stadionu. Zápasu by určitě slušela početnější návštěva, do bližšího komentáře se raději nebudu pouštět, aby se to nedotklo fanoušků, kteří z pochopitelných důvodů přijít nemohli. Ti, kteří váhají, zda se na Slovácko mají vypravit, tak snad byli přesvědčeni, že si slovácký klub podporu zaslouží. Co je však potěšitelný fakt, tak to je skutečnost, že již dlouhé roky je až po střechu zaplňován kotel a nejinak tomu bylo i tentokrát. Ať je minus deset stupňů Celsia nebo plus čtyřicet, ať jezdí vlaky nebo nejezdí, ať je v televizi Harry Potter či Avatar, tak vlajkonoši Slovácka přijdou na svá místa a po dobu devadesáti pěti minut předvádějí své dílo. Někdy lépe, někdy hůře. A vystoupení při zápase s Jabloncem lze zařadit mezi jedny z nejlepších. Možná nebylo nejbouřlivější, možná nebylo nejkvalitnější, ale mělo své kouzlo. K dobrým pocitům diváků a nutkání vychutnat si utkání přispěly srdnaté výkony hráčů a vzájemná symbióza dospěla až do obrovské radosti po závěrečném hvizdu rozhodčího. Ale to opět předbíhám. Začátek zápasu byl v podání příznivců na B3 vlažný, jakoby kotelníci chtěli kopírovat počínání slovácké jedenáctky na trávníku, ale postupně se oba orchestry rozehráli k velkému koncertu. Kotelníci v plné kráse rozjeli svou bohatou zásobu chorálů a zatímco jejich favoriti s kopačkami na nohách začali čím dál víc a víc ohrožovat jabloneckou bránu, tak přítomní na stadionu i u televizních obrazovek mohli poslouchat komu kotelníci zasvěcují srdce, kdo panuje na Moravě atd. Čas utkání plynul a plynul, atmosféra byla vynikající, support hlasitý, publikum se bavilo a když v 73.minutě Vlasťa Daníček vstřelil branku, tak nadšení mezi domácími diváky neznalo konce. O dvacet minut později nastal konec utkání a závěrečné oslavy mohly naplno propuknout. Na závěr této části přibližující atmosféru utkání nutno vyzdvihnout zapojení diváků z ostatních B sektorů a východní tribuny do fandění. Spolupráce kotle s těmito částmi stadionu nabírá v aktuální sezóně na obrátkách a snad se bude nadále rozvíjet. Aktivním příznivcům nenacházejících se na B3 moc děkujeme za spolupráci a fanděte nadále !

Na úplný závěr bych si dovolil malou řeč. Plus minus je tomu rok, co Slovácko v 10.kole sezóny 2010/11 deklasovalo Slavii 3:0, figurovalo na 5.místě ligové tabulky a klub měl najednou x pyšných fanoušků. Postupně však přišly nezdary a řada těchto své doby hrdých fanoušků se od klubu odvrátila. Po utkání s Jabloncem, které opravdu nadchlo, jsem zaznamenal znovu velký "patriotismus" ke Slovácku, téměř totožný jako ten loňský a já bych si jen přál, aby toto hlášení se k naším barvám a k našemu klubu vydrželo řadě lidí i poté, co přijdou časy, kdy to nepůjde jak po másle. Nic méně je to super, že zažíváme příjemné období, skalní fanoušek si ho zasloužil, važme si ho, užívejme si toho a kéž by vydrželo co nejdéle. V pátek 14.10. všichni na viděnou při dalším superzápase s účastníkem Ligy mistrů.
 

Zdroj: