Až budu k ničemu, skončím, říká Trousil. Nejstarší fotbalista Slovácka

Obránce Jan Trousil začal své první zkušenosti v nejvyšší fotbalové soutěži sbírat ve čtyřiadvaceti letech v dresu slováckého Synotu. Nyní, o dvanáct let a více než tři stovky prvoligových zápasů později, ve fotbalovém Slovácku působí zase.

A zatímco své tehdejší já hodnotí jako vyjukaného zelenáče, který byl nejradši, když se mu míč obloukem vyhýbal, teď je klíčovým hráčem Slovácka. Táhne obranu, coby kapitán velí celému týmu a na podzim navíc třikrát skóroval.

"Až uvidím, že jsem na hřišti k ničemu, skončím," říká v šestatřiceti letech nejstarší člen Slovácka, který však byl na podzim také jasně nejlepším hráčem týmu.

Jak jste spokojený s podzimní částí ligy?
Zhruba jsme splnili to, co jsme měli. Máme dobrý bodový základ pro jaro. Ale úplně spokojený nejsem, protože jsme na začátku sezony úplně vypadli z role, v prvních třech kolech jsme nebyli důstojným soupeřem. To nás srazilo hodně na zem, nakopli jsme se pak až druhým poločasem na Dukle. Zaplať pánbů, že jsme tam ze stavu 0:2 vybojovali remízu. Pak přišel nový trenér Habanec, dostal do kabiny nový impulz, každý se chtěl ukázat. Najednou jsme začali hrát jiný fotbal, který nám přinesl body, a určitý elán jsme drželi až do konce podzimu.

Osmé místo nakonec hodnotíte pozitivně?
Měli jsme sílu na to získat o tři čtyři body navíc. Ale kdyby nám někdo po domácím výprasku ve třetím kole od Sparty (1:4) řekl, že za podzim i tak uděláme dvacet bodů, asi by tomu v tehdejším rozpoložení nikdo nevěřil. Z tohoto pohledu můžeme být spokojeni.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku